Tahle hranice skoro vypadá jako omyl na mapě. Turecko a Ázerbájdžán spojuje jen 17 kilometrů a náhoda to není

Turecko a Ázerbájdžán pojí blízké vztahy, společný jazykový a kulturní základ i strategické zájmy. Jejich společná hranice ale měří pouhých 17 kilometrů a na první pohled není na mapě ani vidět. Za jejím vznikem stojí dramatické dějiny Kavkazu, někdejší mocenské soupeření Ruska a Persie i dohody uzavřené před více než sto lety. Dnes má tento nenápadný úsek význam také pro energetiku a mezinárodní dopravu.

Na mapě vypadají jako vzdálení sousedé

Když se podíváme na mapu Turecka a Ázerbájdžánu, mohlo by se zdát, že tyto země spolu vůbec nesousedí. Mezi jejich hlavními územími leží Arménie a Gruzie. Přesto mají společnou státní hranici, která se nachází na severozápadním okraji ázerbájdžánské autonomní republiky Nachičevan.

Nachičevan je zvláštní geografický případ. Patří Ázerbájdžánu, ale od jeho hlavního území jej odděluje jižní část Arménie. Jde tedy o exklávu, což je území jednoho státu, které je oddělené od jeho zbytku a obklopené územím jiných států. Mimochodem, Ázerbájdžán má na území Arménie ještě tři malé exklávy. Jednou z nich je Karki nedaleko Nachičevanu, další tvoří vesnice Yuxarı Əskipara a společně pak Sofulu a Barxudarlı. Všechna tato území jsou v současnosti pod arménskou kontrolou a jejich budoucnost zůstává předmětem jednání o vytyčení společné hranice.

Na západě sousedí Nachičevan s Tureckem, na severu a východě s Arménií a na jihu s Íránem. Právě na severozápadním okraji tohoto území se nachází krátká hranice s Tureckem. Vede podél řeky Aras, měří přibližně 17 kilometrů a co se týče Turecka, jeho území zde tvoří zvláštní výběžek směřující z celistvého útvaru směrem na východ.

Pro obě země je to jediná přímá pozemní hranice. Bez Nachičevanu by Turecko a Ázerbájdžán oddělovala Arménie, případně další území jižního Kavkazu.

Persie přišla o území, které později změnilo mapu

Příběh dnešní hranice sahá do 19. století, kdy o nadvládu nad Kavkazem soupeřila Persie s Ruským impériem. Region tehdy tvořila řada chanátů a dalších územních celků, jejichž politické postavení se měnilo v závislosti na vojenské síle okolních mocností.

Zlom přinesla rusko-perská válka, jež skončila v roce 1828 podpisem Turkmenčajské smlouvy. Persie v ní musela Rusku postoupit rozsáhlá území na jižním Kavkaze, včetně oblastí dnešního Nachičevanu a Jerevanu. Řeka Aras se následně stala důležitou částí hranice mezi ruským a perským územím.

Na počátku 20. století se situace znovu zásadně proměnila. Ruské impérium se rozpadlo, na Kavkaze vznikly nové státní útvary a Turecko se po první světové válce snažilo prosadit vlastní představy o svých hranicích.

Smlouvy, které určily podobu hranice

Zásadním milníkem se následně stal rok 1921. V březnu podepsalo Rusko s tureckou vládou Moskevskou smlouvu. V říjnu na ni navázala Karská smlouva, kterou Turecko uzavřelo s představiteli sovětských republik Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie.

Dohody určily podobu hranic v oblasti a stanovily také zvláštní postavení Nachičevanu. To mělo získat autonomii pod ochranou Ázerbájdžánu, přičemž území nemělo být postoupeno jinému státu.

Výsledkem bylo uspořádání přetrvávající i po rozpadu Sovětského svazu. Když Ázerbájdžán v roce 1991 získal nezávislost, Nachičevan se stal jeho autonomní republikou. Turecko tak získalo přímého souseda v podobě území, které je sice součástí Ázerbájdžánu, ale geograficky oddělené od jeho hlavní části.

Krátká hranice = velký význam

Sedmnáct kilometrů na mapě vypadá jako zanedbatelný úsek. V oblasti, kde se setkávají zájmy Turecka, Ázerbájdžánu, Arménie, Íránu a dalších mocností, však může mít strategický význam.

Turecko a Ázerbájdžán dlouhodobě rozvíjejí hospodářskou a energetickou spolupráci. V březnu 2025 například zahájil provoz plynovod spojující tureckou provincii Iğdır s Nachičevanem. Pro autonomní republiku jde o důležitou možnost zásobování zemním plynem z Turecka, která zároveň posiluje vzájemné propojení obou zemí.

Rozvíjí se zde také železniční infrastruktura. Turecko v roce 2025 zahájilo práce na trati z Karsu přes Iğdır k hraničnímu přechodu Dilucu, odkud má spojení pokračovat do Nachičevanu. Plánovaná trať by mohla usnadnit přepravu cestujících i nákladů a posílit dopravní význam celé oblasti.

Ještě důležitější je otázka, jak Nachičevan propojit s hlavním územím Ázerbájdžánu. V současnosti mezi nimi leží Arménie a přímé pozemní spojení tak závisí na vztazích mezi oběma státy.

V srpnu 2025 se Arménie a Ázerbájdžán za zprostředkování Spojených států dohodly na dalším postupu, jehož součástí je projekt označovaný jako TRIPP (Trump Route for International Peace and Prosperity), tedy Trumpova cesta za mírem a prosperitou. Má vytvořit dopravní spojení přes arménské území mezi hlavní částí Ázerbájdžánu a Nachičevanem.

V lednu 2026 zveřejnily Arménie a Spojené státy zavádějící rámec projektu a v květnu následovala rámcová dohoda o strategické spolupráci. V současnosti se ale stále řeší konkrétní kroky k jeho realizaci.

Pokud se projekt uskuteční, může se změnit dopravní mapa jižního Kavkazu. Turecko by získalo lepší spojení sem a následně i s hlavním územím Ázerbájdžánu. Nová trasa by zároveň mohla přispět k rozvoji širšího dopravního propojení mezi Evropou a Asií.

Konkrétní podoba projektu, jeho realizace i politické podmínky však zůstávají důležitými otázkami. Arménie zdůrazňuje, že si rozhodně zachová svrchovanost nad svým územím a kontrolu nad hranicemi.

Místo, kde se potkává historie s geopolitikou

Krátká turecko-ázerbájdžánská hranice je důkazem, jak výrazně mohou dějiny ovlivnit současnou podobu mapy. Území, které v 19. století přešlo z perské pod ruskou nadvládu, se po dalších válkách a dohodách stalo součástí Ázerbájdžánu, přestože zůstalo oddělené od jeho hlavního území.

Dnes ale nejde o historickou kuriozitu. Nachičevan má význam pro energetickou bezpečnost, železniční dopravu i vztahy mezi státy jižního Kavkazu. A právě těchto několik kilometrů hranice mezi Tureckem a Ázerbájdžánem může být jedním z míst, kde se bude rozhodovat o budoucím propojení regionu.