Mikroskopické houby jsou všudypřítomné a hojně se využívají v potravinářském průmyslu, v biotechnologiích i medicíně. Většina z nich je i přes tuto skutečnost neznámá. Zmapovaný není ani léčivý potenciál těchto hub, stejně tak jako možná rizika, která pro lidské zdraví či životní prostřední. Změnit to má první česky psaný Velký atlas mikroskopických hub, na kterém pracují vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR a dalších institucí.
„Penicilin, jedno z prvních léčiv vyrobených z hub, naprosto změnil lékařství. ‚Obyčejná‘ plíseň zachránila desítky milionů životů. Podobné zásluhy se připisují i další plísni – cyklosporinu A, který už tak dobře známý není. Cyklosporin A má schopnost potlačovat imunitu člověka. A právě jeho zavedení odstartovalo éru transplantační medicíny,“ vysvětluje Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR, garant začínajícího programu MycoLife – svět hub. „Vrchol komerčního úspěchu látek izolovaných z hub ale představují statiny, látky, které snižují ‚špatný‘ cholesterol, čímž výrazně redukují riziko kardiovaskulárních chorob,“ dodává vědec.
Houby nejsou nebezpečné jen pro houbaře
Podle lékařských statistik se v Česku ročně houbami přiotráví asi 300 lidí. To je přitom menší problém. Houby, potažmo plísně, můžou kontaminovat i potraviny – přísně se sleduje například aflatoxin, který patří mezi nejsilnější známé karcinogeny. Mikroskopické houby pak způsobují kožní či invazivní mykózy.
„Velkou hrozbou současnosti je migrace nových houbových patogenů, na které nejsme připraveni ani po stránce diagnostiky, ani léčby. Příkladem je epidemie dermatofyty Trichophyton benhamiae přenášená morčaty, která způsobovala výrazné vyrážky zejména dětem,“ říká Miroslav Kolařík. V tomto případě vědci včas patogen odhalili a předali informace praktickým lékařům.
„Nově příchozí druhy jsou nejdříve velmi vzácné a skryté v davu našich domácích patogenních druhů. K jejich objevu by normálně došlo až během epidemické fáze, kdy už jsou naopak tak rozšířené, že je jejich zastavení nemožné. Průběžná epidemiologická studia tak umožní zachycení nového patogenu včas a vyvinout metody na jeho detekci a léčbu,“ vyzdvihuje Miroslav Kolařík, proč je důležité nové houby a plísně sledovat.
Pěstování mikroskopických hub je složité
Hlavním cílem nového programu je zkoumání léčivého potenciálu hub a předcházení tomu, aby lidem škodily. Většina hub ale zůstává stále nepopsána, protože jejich pěstování v laboratoři je velice obtížné.
„Pěstování hub spočívá ve vytvoření takové směsi živin, která je pro růst daného druhu dostačující. U části hub tyto podmínky neznáme, takže je nejde v prostředí laboratoře pěstovat, či rostou pomalu a produkují jen málo přírodních látek,“ vysvětluje Kolařík. „To velmi ztěžuje jejich studium, a tak se většina prací o chemických látkách z hub dělá na rychle rostoucích plísních. Cílem našeho projektu je mimo jiné optimalizovat růstové podmínky a zaměřit se na pomalu rostoucí skupiny hub.“
Nový výzkumný program proto potrvá až do roku 2028 a propojí sedm pracovišť Akademie věd ČR a sedm dalších institucí včetně Univerzity Karlovy a zdravotnických zařízení. Vědci se také chystají monitorovat houby v ovzduší ve školních budovách. Hlavním výstupem pak bude první česky psaný Velký atlas mikroskopických hub.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
