Fragmenty lebky dítěte druhu Homo naledi, které objevil mezinárodní tým vědců v jihoafrickém jeskynním systému Rising Star Cave, naznačují, že tento pravěký příbuzný mohl být současným lidem podobnější, než se předpokládalo. O unikátním objevu informují dvě nové studie v odborném časopise PaleoAnthropology.
Fosilie nalezená v roce 2017 prošla podrobnou analýzou týmu expertů specializujících se na paleoantropologii. Vědci předpokládají, že jde o ostatky jedince starého 4 – 6 let, který žil v době před 236 000 až 335 000 lety. Dětské fosilie jsou pro paleontology vzácností, neboť jsou jejich kosti obvykle křehčí než kosti dospělých. Tento nález, který se skládá z 28 částí a šesti zubů, je však pozoruhodný svojí celistvostí.
Hlavní autorka studie antropoložka Juliet Brophyová z Louisianské státní univerzity, která fosilii podrobně analyzovala, poznamenala, že jde o vůbec první lebku dítěte Homo naledi, která byla nalezena, což vědcům umožňuje nahlédnout do všech fází života tohoto dosud tajemného druhu lidí.
Dítě dostalo jméno Leti, což je zkratkou slova letimetal, které v jihoafrické setswanštině znamená ztracená. Lebka byla totiž ukryta na velmi obtížně přístupném místě, v puklině jen 15 cm široké a asi 80 cm dlouhé. Zbytky těla se nenašly. Vědci se domnívají, že by mohlo jít o záměrné uložení ostatků, avšak taková praxe pohřbívání není u starověkých hominidů obvyklá.
Homo naledi zůstává jedním z nejtajemnějších lidských druhů, který byl kdy objeven. Podle výzkumu paleoantropologa Lea Bergera z Univerzity Witwatersrand v Johannesburgu dosáhl daný mozek kapacity 90 až 95 %, což by odpovídalo 450 až 600 kubickým centimetrům. To je o něco méně než polovina objemu mozku současného dospělého člověka. Předchozí analýzy jiných ostatků Homo naledi také ukázaly, že horní končetiny tohoto druhu mohly dosahovat mnohem specializovanějších schopností než ruce moderních lidí.
„Jde zjevně o primitivní druh lidí žijících v době, o které jsme si mysleli, že Afrika patřila pouze moderním lidem. Jeho koexistence tak komplikuje naše chápání toho, kdo začal s výrobou komplexních kamenných nástrojů, ale dokonce i s rituálními praktikami,“ tvrdí Berger. Odborníci totiž dříve předpokládali, že se Homo naledi vyskytoval v období před 900 tisíci až 2,8 miliony let. Nález dětské lebky ale toto období výrazně rozšiřuje a otevírá nové otázky ohledně vývoje člověka.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
