Vědcům se vůbec poprvé podařilo sestavit detailnější snímek hvězdy nacházející se mimo naši Galaxii. Fotografie zachycující obří hvězdu WOH G64, která se zřejmě nachází v závěrečných fázích svého života, publikovali astronomové 21. listopadu 2024 v prestižním časopise Astronomy & Astrophysics.
WOH G64 je červený hyperobr. Hvězda je součástí Velkého Magellanova mračna, které obíhá Mléčnou dráhu, konkrétně pak v souhvězdí Mečouna. Objekt je od Země vzdálený 168 000 světelných let a patří mezi největší známé hvězdy. Její průměr je přibližně 1540krát větší než průměr Slunce. Pokud by se WOH G64 nacházela ve středu Sluneční soustavy, její okraj by dosahoval až k oběžné dráze Jupitera.
Až doposud bylo téměř nemožné WOH G64 jasně vyfotografovat. Pořízení takového snímku by vyžadovalo dalekohled o průměru přesahujícím 100 metrů. Astronomové proto využili čtyři dalekohledy s průměrem 1,8 metru a jimi získaná data využili k vytvoření reálného obrazu hvězdy.
Vědci předpokládají, že se hvězda nachází v závěru svého života. Snímek tak nabízí cenný pohled na procesy, které v takových okamžicích na tělese probíhají. Vedoucí mezinárodního týmu astronomů, Keiichi Ohnaka z Univerzity Andrés Bello v chilském Santiagu, vysvětluje, že klíčovým důkazem blížícího se konce hvězdy je pokles jejího jasu, zvláště ve srovnání s dřívějšími záznamy. Ohnaka barevnou změnu vysvětluje tím, že hvězda začal v posledním desetiletí vyvrhovat stále větší množství materiálu, což způsobuje její tmavnutí.
„WOH G64 nám dává velmi reálnou příležitost prozkoumat procesy, které by se měly dít těsně před výbuchem supernovy,“ uvádí Ohnaka pro magazín Science News a zároveň dodává: „Těsně předtím v astronomickém smyslu. Ne dnes, příští týden nebo příští rok.“
„Těsně před tím“ totiž v astronomickém měřítku znamená tisíce let. Podle odhadů by k explozi mohlo dojít za 10 000 až 100 000 let. Není ale jisté, zda k výbuchu vůbec dojde. Nicméně hvězdu obklopuje mlhavý obal ve tvaru vejce složený z plynu a prachu, který by podle Ohnaky mohl být tvořen materiálem vyvrženým umírající hvězdou. To vše naznačuje, že tento hyperobr má skutečně svá nejlepší léta za sebou.
Pohled do minulosti
Vědci se ve skutečnosti na umírající hvězdu dívají do daleké minulosti. Světlo od WOH G64 k nám putuje 168 tisíc let, a tak veškeré pozorovatelné procesy již proběhly a hvězda tak může být desítky tisíc let ve fázi po výbuchu. Tuto časovou bariéru nicméně nelze překonat. Na druhou stranu, omezení dané rychlostí světla dává astronomům příležitost nahlédnout do hlubin minulosti a díky stále se zlepšující pozorovací technice tak mají možnost vidět do vzdáleností, které mohou prozradit, jak se formoval raný vesmír.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.