Tetování je dnes běžnou součástí života milionů lidí. Přestože se používá už tisíce let, vědci stále nemají jasno v tom, jaké dlouhodobé účinky má tetovací inkoust na lidský organismus.
Nový článek na serveru ScienceAlert shrnuje současné vědecké poznatky a upozorňuje, že tato ozdoba není jen estetickou záležitostí, ale také celoživotní interakcí mezi cizorodou látkou a imunitním systémem. Po vpichu je totiž pigment uložen do střední vrstvy kůže, kde jej imunitní systém rozpozná jako cizí materiál. Bílé krvinky se jej pokoušejí odstranit, částice inkoustu jsou však příliš velké. Místo jejich odstranění tak dochází k tomu, že zůstávají uzavřené v buňkách, což je jeden z důvodů, proč jsou tetování trvalá.
Výzkumy zároveň ukazují, že část pigmentu nezůstává pouze v kůži. Drobné částice mohou putovat lymfatickým systémem až do lymfatických uzlin, které hrají důležitou roli v obranyschopnosti organismu. Jaké dlouhodobé důsledky má jejich přítomnost v těchto tkáních, zatím není známo.
Problémový je zejména barevný inkoust
Pozornost vědců budí také samotné složení tetovacích inkoustů. Ty obsahují směs pigmentů, nosných látek, konzervantů a dalších příměsí. Některé používané pigmenty byly původně vyvinuty pro průmyslové využití, například do automobilových laků nebo plastů. V některých inkoustech byly nalezeny i stopové koncentrace kovů, jako jsou nikl, chrom nebo kobalt, které mohou u citlivých lidí vyvolávat alergické reakce.
Za problematičtější jsou považovány zejména barevné inkousty. Červené, žluté a oranžové pigmenty bývají častěji spojovány s chronickými záněty, svěděním nebo vznikem drobných zánětlivých uzlíků. Další otázky vyvolává skutečnost, že některé chemické látky obsažené v inkoustech se mohou působením slunečního záření nebo při laserovém odstraňování tetování rozkládat na sloučeniny, jež laboratorní studie spojují s poškozením DNA či vznikem rakoviny. Přímý důkaz, že by samotné tetování významně zvyšovalo riziko rakoviny u lidí, však podle současných poznatků chybí.
Novější experimentální studie však naznačují, že tetovací pigment může za určitých okolností ovlivňovat fungování imunitního systému nebo reakci organismu na některé vakcíny. Autoři však upozorňují, že jde o předběžné výsledky, které je potřeba dále ověřit.
Tetování nepředstavuje plošné nebezpečí, ale otazníky zde stále jsou
„Současné důkazy nenaznačují, že by tetování představovalo plošné nebezpečí. Přibývající výzkum ale upozorňuje na důležité nezodpovězené otázky týkající se toxicity, vlivu na imunitní systém a dlouhodobých zdravotních dopadů,“ vysvětluje pro magazín The Conversation mikrobioložka Manal Mohammedová z University of Westminster.
Nejlépe doloženým rizikem tetování tak nadále zůstávají infekce při nedostatečné hygieně a alergické reakce na některé pigmenty. Vědci se shodují především v tom, že je zapotřebí další výzkum a také větší transparentnost ohledně složení tetovacích inkoustů.
Zdroje: The Conversation, ScienceAlert
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
