Arabské moře, Bengálský záliv nebo Jaderské moře. Proč se některým vodním plochám říká moře a jiným záliv, když vypadají téměř stejně? Odpověď neleží ani tak v geografii jako v historii.
Když se podíváme na mapu světa, může nás napadnout jednoduchá otázka: proč se některým vodním plochám říká moře a jiným záliv? Na první pohled by se mohlo zdát, že rozhoduje velikost či tvar. Jenže stačí několik příkladů a tato představa se rychle rozpadne.
Obrovský Bengálský záliv je větší než většina světových moří. Naopak Jaderské moře je ve srovnání s některými zálivy poměrně malé. A pak je tu třeba Marmarské moře, které má rozlohu jen něco přes 11 tisíc kilometrů čtverečních. Kde je tedy hranice? Překvapivě žádná neexistuje.
Velikost nerozhoduje
Mnoho lidí si představuje, že moře je vždy větší než záliv. Ve skutečnosti však geografové žádnou minimální ani maximální rozlohu nestanovili.
Bengálský záliv má rozlohu přibližně 2,2 milionu kilometrů čtverečních a patří k největším zálivům na světě. Je větší než Baltské, Severní, Černé, Rudé nebo Jaderské moře. Také Mexický záliv či Hudsonův záliv svou velikostí předčí řadu známých moří. Rozloha tedy sama o sobě nic neznamená.
Arabské moře a Bengálský záliv – téměř dvojčata
Zajímavé je srovnání Arabského moře a Bengálského zálivu. Obě vodní plochy jsou součástí Indického oceánu, obě jsou rozlehlé a ze tří stran částečně obklopené pevninou. Na mapě působí téměř jako dvojčata. Přesto se jedné říká moře a druhé záliv.
Důvod je historický. Arabské moře bylo už od starověku vnímáno jako samostatná námořní oblast. Vedly přes něj významné obchodní trasy mezi Afrikou, Arabským poloostrovem a Indií. Bengálský záliv byl naopak tradičně chápán jako rozsáhlý výběžek oceánu zasahující hluboko mezi Indii a jihovýchodní Asii.
Nešlo tedy ani tak o tvar nebo velikost, ale o to, jak lidé danou oblast po staletí vnímali.
Jaderské moře by klidně mohlo být zálivem
Ještě zajímavější je Jaderské moře. Je dlouhé, úzké a hluboko zasahuje mezi Apeninský a Balkánský poloostrov. Svým tvarem připomíná spíše větší záliv než samostatné moře. Ostatně i samotné Středozemní moře svým tvarem připomíná obrovský záliv, což se dá říci i o navazujících mořích pojmenovaných jako Černé a Azovské. V Arktidě pak záliv připomíná Bílé moře. A tak bychom mohli pokračovat.
Naopak Biskajský záliv je mnohem otevřenější směrem do Atlantského oceánu. Přesto nese označení záliv.
Z čistě geografického hlediska se dá namítnout, že by názvy mohly být klidně opačné. Jenže zeměpisné názvosloví není matematika. Vznikalo postupně během tisíců let a odráží způsob, jakým jednotlivé oblasti poznávali dávní mořeplavci, obchodníci a kartografové.
A co moře, která vlastně nejsou moři?
Ještě větší zmatek nastává u některých vodních ploch, které se s oceánem vůbec nespojují.
Největším příkladem je Kaspické moře. Ve skutečnosti jde o největší bezodtokové jezero na světě. Nemá žádné spojení se světovým oceánem, přesto se mu od nepaměti říká moře. Důvod je prostý – je obrovské, slané a svým charakterem připomíná skutečné moře mnohem více než běžné jezero.
Podobně je na tom i Mrtvé moře. Ani to není mořem v pravém slova smyslu, ale slaným jezerem. Název získalo díky mimořádně slané vodě, která připomínala moře více než okolní sladkovodní jezera.
Na opačném konci stojí Marmarské moře. To je sice skutečným mořem propojeným průlivy s Černým i Středozemním mořem, ale svou rozlohou patří k nejmenším mořím světa. Ve srovnání s Bengálským zálivem působí téměř nepatrně.
Co odlišuje moře od zálivu?
Obecně lze říci, že moře je část oceánu, která bývá alespoň částečně oddělena pevninou nebo podmořskými útvary a vytváří svébytnou geografickou oblast.
Záliv je naproti tomu část moře nebo oceánu, která výrazně zasahuje do pevniny. Jenže ani tato definice není stoprocentní. Příroda totiž nevytváří pravidelné tvary a mezi jednotlivými případy existuje mnoho přechodů. Proto lze najít řadu vodních ploch, které by podle svého vzhledu mohly nést oba názvy.
Historie zvítězila nad logikou
Většina názvů se užívala dávno před vznikem moderní geografie. Tehdejší mořeplavci nepotřebovali přesné vědecké definice. Potřebovali hlavně pojmenovat oblasti, ve kterých se plavili.
Jakmile se některý název ujal, přenášel se z mapy na mapu, z atlasu do atlasu a nakonec se stal součástí mezinárodního zeměpisného názvosloví. Změnit jej by dnes znamenalo přepisovat tisíce map, učebnic i námořních dokumentů. Možná právě proto jsou světové mapy tak zajímavé. Nejsou jen obrazem zemského povrchu, ale také kronikou lidského poznávání.
A kdyby dnešní geografové dostali za úkol pojmenovat všechny světové vodní plochy úplně od začátku, je dost pravděpodobné, že by některé názvy vypadaly jinak. Bengálský záliv by možná byl mořem, Jaderské moře zálivem a Kaspické moře by nejspíš neslo označení jezero. Historie však rozhodla už před staletími a právě proto mapa světa není vždy úplně logická.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
