Kurilské ostrovy
Foto: Victor Morozov, CC BY-SA

Názvem Kurily se označuje vulkanické souostroví 56 ostrovů, které se nacházejí mezi poloostrovem Kamčatka a japonskými ostrovy. Tato oblast je výrazně vulkanicky aktivní. Ze sta známých sopek jich je stále činných 35. Ostrovy jsou v subarktickém pásu, čemuž odpovídá i místní počasí, takže léta jsou zde chladná a zimy studené.

Osídlení ostrovů je velmi nerovnoměrné, trvale jsou osídleny jen ostrovy Paramušir, Iturup, Kunašir a Šikotan. Kurilské ostrovy patří Rusku, ovšem o jejich jižní část je veden vleklý spor s Japonskem. Proč je o toto na první pohled nehostinné území takový zájem?

Spor o Kurily se táhne již několik století

Kořeny sporu sahají až do hluboké minulosti, kdy byly v 17. století ostrovy zároveň osidlovány Rusy i Japonci. Zdálo se, že k vyřešení nesvárů došlo roku 1855, tehdy připadl jih Japonsku a sever Rusku. Roku 1875 pak byl domluven výměnný obchod, kdy Rusové měli výměnou za Kurily obdržet celý Sachalin.

válka
Výjev z Rusko-japonské války. Zdroj: Volné dílo

Později se již o osudu Kuril přestalo jednat za diplomatickým stolem, ale rozhodovalo se o něm na bitevních polích. Rusko-japonská válka roku 1905 skončila pro Rusy nelichotivě a oni museli Japonsku odevzdat nejen Kurilské ostrovy, ale i jižní část Sachalinu. Konec druhé světové války však s sebou přinesl opačné výsledky a Sovětský svaz získal celý Sachalin a japonské jihokurilské ostrovy Iturup, Kunašir, Šikotan a Habomaj k tomu. Místní japonské obyvatelstvo bylo promptně vysídleno.

Kurily vynikají nerostným bohatstvím

Kurilské ostrovy jsou pro Rusko i Japonsko atraktivní hlavně kvůli své vojenské strategické poloze i námořním trasám, které tudy procházejí. Navíc jsou obklopeny bohatými lovišti ryb a vynikají dosud takřka netknutým nerostným bohatstvím.

Jedná se nejen o zlato, ale zřejmě i o ložiska zemního plynu. Již na počátku dvacátého století se tu těžila přírodní síra a vydatné jsou i zásoby železa, titanu, stříbra a rhenia, které je přítomno v plynech sopky Kudrjavyj na Iturupu.

Kurily - mapa
Mapa ukazuje, jak se měnila hranice mezi Ruskem a Japonskem. Zdroj: Volné dílo.

Spor o Kurily ke zdárnému konci nesměřuje

Japonsko si i v současnosti stále nárokuje všechny čtyři výše uvedené ostrovy, přičemž odkazuje na dohodu z roku 1855. Rusko by patrně bylo ochotné navrátit jen ostrovy Šikotan a Habomaj. Uvažované navrácení se navíc střetává s ostrým odporem ruské veřejnosti. Na začátku roku 2011 dokonce uvažoval tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv, že by měly být na jižních Kurilách rozmístěny moderní zbraně.

Kurily lákají civilizací takřka nedotčenou přírodou

Kurilské ostrovy jsou charakteristické i svojí civilizací téměř neporušenou přírodou. Nachází se tu několik přírodních rezervací, přičemž mezi nejznámější patří Kurilskij zapovednik a Malyje Kurily. Z velkých savců tu ještě dnes na některých ostrovech žije medvěd hnědý. V pobřežních vodách se mimo nepřeberného množství druhů ryb objevují i kosatky dravé, lachtani ušatí nebo tuleni kroužkovaní.





Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související