V současnosti panuje obecná shoda, že pandemie HIV/AIDS má svůj počátek ve 20. letech 20. století v Kongu, kde zřejmě došlo k mutaci šimpanzího viru SIV, se kterým si lidská imunita bez obtíží poradí. Vir se však vyvinul do dvou nových kmenů označených HIV-1 a HIV-2.
Trachom je světově nejčastější příčina oslepnutí způsobená bakteriální infekcí, které se dá zabránit. V zemích třetího světa však stále představuje problém. Eliminovat se ji podařilo v Gambii.
Psal se rok 1968 a zatímco Československo žilo pražským jarem, v jihovýchodní Asii se objevilo ohnisko nového kmene chřipky, která později vešla ve známost jako hongkongská.
Ještě v 19. století byla dětská úmrtnost běžným jevem. Ten, kdo ve středověku přečkal dětství, měl vcelku slušnou šanci dožít se alespoň čtyřicítky. K nejčastějším příčinám úmrtí těch nejmenších patřil psotník.
Kurděje, dnes téměř nevyskytující se onemocnění, v minulosti zabíjelo více než války. Oběťmi byli převážně námořníci a objevitelé, ale nemoc se vyskytovala i mezi chudými vrstvami společnosti.
Se vzteklinou se lidstvo setkává již tisíce let a i přes výrazné úspěchy spojené s očkováním zvířat představuje tato hrůzná nemoc v rozvojových zemích smrtelné nebezpečí.
Pravé neštovice jsou jedinou lidskou nemocí, která byla zcela vymýcena, a to díky celosvětovému očkovacímu úsilí. Do roku 1978, kdy se tato choroba objevila naposledy, na ni zemřelo jen ve 20. století kolem 300 milionů lidí.
První dekády minulého století nebyly na epidemie a pandemie strohé. Ještě než svět po první světové válce ochromila pandemie španělské chřipky, Čínu zachvátila velká epidemie zabijáckého plicního moru.
Zdroj žluté zimnice byl dlouho záhadou. Až na počátku 20. století, kdy byla Kuba sužována touto nebezpečnou chorobou, došlo k zvratu. Místní lékaři nejprve spekulovali o nedostatečné hygieně, ale ani zavádění lepších hygienických opatření nevedlo k útlumu nemoci.
Smíchy umřít se dá jen těžko, ovšem pokud nejste kanibal. V takovém případě tato metafora nabývá konkrétních obrysů. Nepříjemné zkušenosti s nemocí zvanou kuru má papuánský kmen Fore. Vše došlo tak daleko, že jeho příslušníci museli s rituálním pojídáním lidského masa skoncovat.
Malárie je nemoc, která trápí lidstvo od jeho počátků. V současné době si věda umí poradit s mnoha nemocemi, ale lék na malárii stále neexistuje. Přesto boj proti ní v posledních stoletích významně pokročil.
Přestože je západní svět leprou téměř nedotčen, v zemích třetího světa malomocenství stále řádí. Nejhůře je postižena Indie, kde se ročně nakazí asi sto tisíc lidí. Po celém světě pravděpodobně stále žije několik miliónů nakažených.
