Edward Jenner
E. Jenner. Zdroj: E.-E. Hille, Wikimieda, volné dílo

Ještě na počátku 19. století se předpokládalo, že nemoci způsobují škodlivé výpary či jiné podobné příčiny. Až na konci století došlo k průlomu díky usilovné práci francouzského chemika Louise Pasteura. Již před ním ale dokázal úspěšně očkovat proti pravým neštovicím anglický lékař Edward Jenner.


Průkopníci vakcinace

Pokud se člověk nakazí nemocí, organismus začne prostřednictvím bílých krvinek uvolňovat protilátky, které začnou bojovat proti škodlivým činitelům. Jde o přirozený proces, který lze díky velkým lékařským úspěchům oklamat a organismus tak předem připravit na setkání s nepříjemnou či fatální chorobou. Očkování tak pomohlo zachránit miliony životů a zbavilo svět hrozby mnoha smrtelných nemocí.

Pomineme-li první starověké a středověké pokusy, které prováděli lékaři jako prevenci před pravými neštovicemi, první skutečně účinné očkování vykonal anglický lékař Edward Jenner v roce 1796. Všiml si totiž, že dojičky z městečka, kde vedl svoji lékařskou praxi, často onemocněly méně závažnými kravskými neštovicemi, poté se už ale nikdy nenakazily smrtelnými pravými neštovicemi. Jenner tak provedl nebezpečný pokus. Z vředu nakažené dojičky odebral hnis a aplikoval jej osmiletému Jamesi Phippsovi pod kůži. Chlapce později záměrně infikoval pravými neštovicemi. Risk se vyplatil. Malý James neonemocněl a získal doživotní imunitu proti hrůzné chorobě.

Související:  Vzteklina. Nemoc, která dala vzniknout báchorkám o vlkodlacích, je stále ve světě hrozbou

O přibližně osm dekád později začal francouzský chemik Louis Pasteur experimentovat s vývojem imunitních spouštěčů. K převratnému objevu se ale dopracoval náhodou. Zapomenutá kultura bakterií cholery v jeho laboratoři zeslábla, protože odmítala kultivační médium, ve kterém rostla. Oslabená bakterie ale stále dokázala vyvolat patřičnou imunitní reakci. Pasteur na základě nového poznatku vyvinul v roce 1879 vakcínu proti choleře a o dva roky později proti antraxu. Jeho chvíle ale měla teprve přijít. V roce 1885 pokořil společně s lékařem Emilem Rouxem vzteklinu, nemoc, která po tisíce let děsila lidstvo. První úspěšný pokus provedl na malém chlapci, kterého pokousal vzteklý pes. Dítě přežilo bez újmy a Pasteur se stal slavným.


Zlomové 20. století

Vakcíny, které připravily Jenner a Pasteur, byly živé, tzn. obsahovaly oslabené mikroby, které nemoc způsobovaly. Ve 20. století přišli vědci s myšlenkou, že by vakcíny nemusely obsahovat skutečné patogeny. Spouštěčem imunitní reakce mohou být specifické molekuly zvané antigeny, které je možné z mikrobů bezpečně izolovat.

Související:  Mandžuský mor paralyzoval v zimě 1911 Čínu. K jeho vymýcení pomohla první čínská pitva

V průběhu první poloviny minulého století tak došlo k vyvinutí očkování proti záškrtu, černému kašli, tuberkulóze či tetanu. Po druhé světové válce se přidaly vakcíny proti dětské obrně, spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Vakcinace se stala systematickým postupem k utlumení většiny z těchto nemocí. Biologové si totiž všimli, že pokud je dostatečný počet lidí v populaci vůči nemoci imunní, choroba se šíří jen obtížně. Takzvaná skupinová imunita se stala hnacím motorem celosvětové vakcinační iniciativy.

Největším úspěchem je vymýcení pravých neštovic, které byly naposledy hlášeny v roce 1980. Za likvidací této nebezpečné nemoci stojí intenzivní kampaň Světové zdravotnické organizace (WHO). Jde tak o jedinou chorobu, které bylo lidstvo zcela zbaveno.

Galerie:

Zdroje: Adam Hart-Davis – Věda; Mary J. Dobson – Nemoci: příběhy nejnebezpečnějších zabijáků historie



Přidat na Seznam.cz
Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.