Bakterie Corynebacterum diphteriae
Bakterie Corynebacterum diphteriae. Zdroj: Vaccines at Sanofi, CC BY-NC-ND 2.0, Flickr

Záškrt je infekční onemocnění, které přenáší bakterie Corynebacterium diphtheriae. Jedná se o jednu z nemocí, kterou se podařilo díky očkování téměř vymýtit. V České republice došlo k největšímu vzplanutí záškrtu za 2. světové války, dnes už se zde vyskytuje jen velmi zřídka. V málo proočkovaných zemích je však stále častou příčinou úmrtí.


Záškrt jako těžká angína

Záškrt se projevuje velmi podobně jako zánět krčních mandlí, který je mezi lidmi známější jako angína. Napadá horní cesty dýchací a doprovází ho příznaky jako horečka, bolest v krku, ztížené dýchání, únava a celková slabost.

Když se onemocnění podchytí včas, je poměrně dobře léčebně zvládnutelné. Pokud se však léčba zanedbá, záškrt se stane tzv. zhoubným. Postižená oblast, která vypadá jako jakýsi žlutobílý povlak, se rozšíří z mandlí na celé okolí. V tu dobu se stav nemocného rapidně zhorší – je těžce schvácený, dušný, krk mu oteče tak, že má stejný obvod jako hlava a horečka vystoupá až na 40 °C. Zhoubný záškrt může vést k různým komplikacím a ty následně až ke smrti.

Související:  Historie imunizace a očkování v kostce

Záškrt a začátky očkování u nás

Nejvyšší počet nakažených záškrtem se v českých zemích vyskytoval roku 1943, kdy bylo zaznamenáno téměř 40 000 případů. Úmrtnost nemocných byla zhruba 5-8 %. Hned po tuberkulóze se tak záškrt stal druhou nejsmrtelnější infekční chorobou.


V roce 1946 byla zavedena povinnost očkování a záškrt se díky ní podařilo téměř vymýtit. Proočkování proti záškrtu bylo vnímáno jako možná největší dosavadní očkovací výzva. Na rozdíl od předchozích vakcinací byla tato dokonce podporována rozhlasem a týdeníkem.

Bylo tomu tak proto, že očkování proti záškrtu probíhalo již dlouhou dobu před tím, než se stalo povinným – očkovalo se už od začátku 30. let. Avšak i přesto, že v tomto období byly naočkovány statisíce dětí, úmrtnost stále neklesala. Z toho důvodu se povinné očkování začalo jevit jako jediné východisko, a proto k němu začali být lidé aktivně vyzýváni.

Související:  Psotník. Křeče nejasného původu stály za více jak polovinou dětských úmrtí

Díky očkování u nás od roku 1995 až do letoška nebyl evidován žádný případ nakažení. Během letošního jara se však záškrt objevil. Jednalo se o ženu z Vysočiny, která se nakazila od domácího zvířete. Šlo o výjimečný výskyt a podle odborníků se není čeho obávat.

Nutnost přeočkování při cestování do chudých zemí

V jiných zemích však takové štěstí neměli a záškrt se zde běžně vyskytuje ještě dnes. Z toho důvodu se před vycestováním za hranice proočkovaných oblastí doporučuje přeočkování, aby se snížilo riziko nakažení.

Výskyt záškrtu je typický především pro rozvojové země. Nejčastěji se jedná o nejchudší části Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Největší hrozbu představuje onemocnění pro malé děti a osoby starší 40 let. Právě tito lidé by proto před vycestováním neměli význam přeočkování podceňovat.

Galerie:




Přidat na Seznam.cz
Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.