Luca Cambiaso
Malba: Luca Cambiaso

Ještě v 19. století byla dětská úmrtnost běžným jevem. Ten, kdo ve středověku přečkal dětství, měl vcelku slušnou šanci dožít se alespoň čtyřicítky. K nejčastějším příčinám úmrtí těch nejmenších patřil psotník – blíže nespecifikované křeče způsobené zřejmě více příčinami.

Dětská úmrtnost napříč minulostí

Kojenecký věk a rané dětství bylo až do nedávné minulosti velmi nebezpečným obdobím. Ve středověku měl novorozenec šanci, že přežije pátý rok života asi padesát na padesát. Když pomineme úmrtí při porodu, tak zejména hladomory a epidemie se těžce podepisovaly na těch nejzranitelnějších. Dětská úmrtnost začala klesat až v době, kdy Evropu přestala kosit černá smrt.

S lepší hygienou se naděje na přežití dětství výrazně zlepšila, přesto ještě kolem roku 1900 umíral přibližně každý pátý kojenec. To je dnes ve vyspělých zemích prakticky nepředstavitelné. Co se týče dětské úmrtnosti ve 21. století, Česko patří do první desítky zemí s nejnižším počtem úmrtí dětí do pěti let věku, samozřejmě v přepočtu na počet porodů.

Související:
Pravé neštovice. Virus metly lidstva dnes udržují pouze dvě laboratoře

Za psotníkem stál zřejmě tetan spojený s nedostatkem minerálů

Nerozvinuté lékařství nedokázalo ještě v poměrně nedávné době příčiny psotníku odhalit. Odborníci se přiklánějí k názoru, že křeče byly tetanického původu spojené s nedostatkem vápníku nebo hořčíku. To vedlo k bezvědomí a následné smrti. Nějaká část pacientů mohla mít křeče i z jiných příčin, například mohlo jít o epilepsii. Vnitřní psotník se říkalo bolestem a křečím v oblasti břicha, zde zcela jistě šlo o jiný původ.

Dnes v podstatě malichernost byla v 19. století příčinou úmrtí více jak poloviny všech zemřelých dětí. Další nebezpečí hrozilo od spalniček, záškrtu, černého kašle, tuberkulózy nebo pravých neštovic.

Prevence psotníku

Rodiče, lékaři i duchovní se samozřejmě snažili smrti novorozence všemožně předcházet. Paradoxně některé jejich preventivní metody vedly právě ke smrti dítěte. Podle mnohých evropských lékařů své doby bylo vhodné kojence otužovat ledovou vodou, což mělo drobečka “obrnit” do budoucna. Někde byla praktika dovedena do takové šílenosti, že byly děti omývány ledovou vodu již druhý den po porodu až tak, že jim končetiny celé modraly. Nikdo se však nepozastavoval nad tím, že se úmrtnost nesnižovala. Běžní lidé měli k vědě i k novým informacím nepředstavitelně daleko, statistika pro ně byl cizí pojem.

V Čechách se někdy děti koupaly ve vodě s přísadou alkoholu. Nejčastěji šlo o pálenku nebo víno. Alkohol měl opět jedince posilnit. Samotná koupel s alkoholem samozřejmě neškodila tak jako ledové polévání, nicméně efekt žádný nepřinášela.

To, že bylo příčinou psotníku leknutí, na které ještě nebyl dětský organismus připravený, byl rozšířený názor. Pozůstatek tohoto nesmyslu můžeme občas slýchat ještě dnes, když někdo řekne: „To jsem se lekl, já snad z tebe dostanu psotník.”

Související:
Vzteklina. Nemoc, která dala vzniknout báchorkám o vlkodlacích, je stále ve světě hrozbou

Těžký život M. D. Rettigové

Příkladem toho, jak byla minulost krutá, může být život M. D. Rettigové (1785 – 1845). Přestože nežila v chudých poměrech, prakticky celý její život provázela dětská smrt. Již v útlém věku přišla o všechny sourozence. Jejich počet je nejasný. Její otec, František Artmann, měl i potomky z prvního manželství, z nichž také žádný neměl to štěstí, aby se dožil dospělosti.

Budoucí slavná kuchařka dětství přečkala, i když také se štěstím, ale ani jako matce ji nebylo souzeno těšit se ze všech svých potomků. Porodila celkem jedenáct dětí, ale pouze tři se dožily dospělého věku. Netřeba připomínat, že za minimálně dvěma úmrtími stál psotník.

Aktualizováno.




Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Komentáře (5):

  1. Je otázkou, zda je platná Vaše druhá věta “Ten, kdo ve středověku přečkal dětství, měl vcelku slušnou šanci dožít se alespoň čtyřicítky.” Pokud myslíte čistě jen muže, pak nejspíš ano (jestliže zrovna nebyla nějaká válka) Pokud myslíte i ženy, tak toto nemusí být pravdou vzhledem k velmi časté smrti při porodu nebo na jeho následky. I tato čísla byla strašlivá.

  2. Přesně! Potřebuji-li si vypěstovat Clostridia, jdu si pro zárodečnou kulturu na hnoják. Velikost Louise Pasteura spočívá v tom, že zavedl první “prakontroly” zdrojů pitné vody.

  3. Hezký den, ono to trvalo téměř do poloviny 20.století, umíraly děti všech věkových kategorií.Hodně mne to udivilo, když jsem v církevních matrikách Z (Kniha zemřelých) pátral po svých předcích. Šlo o naprosto při-
    rozený proces selekce. Michal J.

  4. Psotník byl spíše tetanus, ty záškuby nebyly z leknutí, ale šlo o křeče, které se spouštějí při nákaze tetanem při sebemenším podnětu. V některých vesnicích na psotník zemřela řada novorozenců, třeba desítky za rok. Studny byly často vedle hnojiště, voda byla infikovaná, ale lidé o tom nevěděli.

    1. Děkuji za doplnění. V odstavci o příčinách psotníku jsme text mírně upravili.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *