V nehostinné poušti Kyzylkum v Uzbekistánu se v současnosti nachází největší zlatý důl na světě. Jmenuje se Muruntau a těžební práce zde probíhají nepřetržitě od roku 1967. Jeho rozměry jsou gigantické, 600 metrů hluboká díra je svojí rozlohou větší než Beroun a ročně z ní vzejde přes 2 miliony uncí zlata.
Zlato na dalších 80 let těžby
Obrovská zásoba zlata byla objevena v roce 1958 ještě v tehdejším Sovětském svazu. Přestože je těžba nepřetržitá, pod povrchem se ve zlatých žilách stále nachází asi 170 miliónů uncí zlata, což je zásoba na dlouhých 80 let těžby. K tomu, aby bylo možné vytěžit všechny zásoby, bude potřeba prohloubit jámu na rovných 1000 metrů, což je podle majitelů dolu, společnosti Navoi, v plánu.
K tomu, aby se ze zemských hlubin vytěžilo co nejvíce cenného kovu, je nutné vyvést na povrch neskutečné množství materiálu, ročně je to až jeden milión tun rudy. Drcená ruda se pak přepravuje do hydrometalurgického závodu na rafinaci a výrobu zlata, který leží nedaleko dolu.
V dole žádné zlato neuvidíte
Když se na konci šedesátých let začalo v oblasti těžit, vzniklo vedle průmyslového areálu stejnojmenné město, ve kterém stále mnoho obyvatel pracuje přímo v dole. Většina z nich ale zlato při práci nikdy nespatří. Dolu dominuje prach, areál budov, obrovské stroje na těžbu rudy a neskutečný systém dopravníků, po kterých se ruda dopravuje na povrch. Tu také vyvážejí kolony nákladních vozů. Z výšky to vše vypadá jako mraveniště naruby. Vysoké budovy připomínají hračky pro děti a stroje jako by pocházely z postapokalyptického sci-fi filmu.
Mimochodem, objev zlata v Muruntau patří k největším geologickým objevům 20. století a svoji roční produkcí přeběhl i známější důl Grasberg v Indonésii. Uzbekistán je v současnosti mezi první desítkou zemí v produkci zlata a je jisté, že tomu tak bude ještě několik desítek let.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
