himálaj
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Sněhu a ledu je v Himálajích stále méně. Ještě v nedávné době přitom vědci předpokládali, že má globální oteplování relativně malý vliv na střechu světa. To ale vyvrací nová studie publikovaná v periodiku Nature Climate Change.

Koloběh zimního sněžení a následného jarního tání zajišťuje více než polovinu roční spotřeby sladké vody pro přibližně 700 milionů lidí v jižní Asii. Jenže s tím, jak obyvatel v oblasti stále přibývá, zároveň mizí sněhové masy. Ta v posledních třech dekádách ubývá nejen v Himálajích, ale také v přilehlých pohořích Hindúkuš a Karákóram.

Yun Qian z Pacific Northwest National Laboratory se svými kolegy zkoumal pomocí dálkového průzkumu a počítačových simulací vliv prachu unášeného větrem z Asie a Afriky na sněhovou pokrývku nejvyššího pohoří světa. Studie ukázala, že dopad prachových částic během jara a léta zrychluje tání sněhu a ledu. Prach zatemňuje světlé vrstvy a snižuje tak odrazivost ledových ploch. V důsledku toho se tání urychluje a mizí i starší sněhové vrstvy.

Vědecký tým upozorňuje na skutečnost, že ačkoliv se prach vyskytuje přirozeně, lidské činnosti jsou zdrojem jeho zvýšeného výskytu, a to především v důsledku změny ve využívání půdy. Čím více prachu se uvolňuje do atmosféry, tím více se zvyšuje teplota a její cirkulace. Vědce překvapilo, jak silný může být tento efekt ve výšce více jak 4 500 metrů nad mořem a spekulují, že prach může mít vliv na tání i v nižších polohách.

Zdroj: The Guardian




Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *