Led ustoupil a skalnaté vrcholy jsou odhalenější. Větvící se síť ledovců v jihovýchodním Grónsku, která ústí do fjordu Sermilik, se v posledním půlstoletí výrazně změnila. Při porovnání snímků pořízených družicí v rámci projektu Landsat z let 1972 a 2019 jsou rozdíly na první pohled patrné.
Snímky pocházejí z letošního 8. a 12. srpna a ze září 1972. Letošní fotografie se vyznačují nahnědlou až šedou barvou, za kterou stojí větší koncentrace prachových částic a hornin z roztátých vrstev ledovce. Takový povrch je na snímku z roku 1972 v daleko menším rozsahu.
Helheim je jeden z největších a nejrychleji se pohybujících ledovců svého druhu v Grónsku. Mezi lety 1972 a 2019 ustoupil přibližně o 7,5 km. Další ledovec Midgard dokonce o 16 kilometrů a rozdělil se podle fjordu na dvě větve. V posledních letech se také objevily menší ledovce, které se spojují do jedné mohutné ledové žíly.
Letos v létě se na ledovci Helheim dokonce vytvořilo jezero. Neobvykle vysoké teploty způsobily rekordní tání grónského ledu. Od 30. července do 2. srpna zmizelo odhadem neuvěřitelných 55 miliard tun ledu. Ve dnech 30. a 31. července dosahovaly teploty na pobřeží Grónska až 20 stupňů. V jindy mrazivém vnitrozemí stoupala teplota vysoko nad bod mrazu a jen za 16 hodin se ledová pokrývka na některých místech Grónského ledového příkrovu snížila o více jak 3 metry.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
