Historie není jen obyčejným souborem ověřených událostí. Občas do ní zasáhne také lidská touha věřit senzačnímu objevu, touha po slávě nebo obyčejný žert. Některé podvrhy dokázaly oklamat i zkušené odborníky, dostaly se do muzeí a učebnic a jejich odhalení trvalo desítky let.
Mosazná destička skoro přepsala dějiny Kalifornie
V roce 1936 objevil muž poblíž Sanfranciského zálivu nenápadnou mosaznou destičku s vyrytým nápisem. Podle textu ji zde měl v roce 1579 zanechat anglický mořeplavec Francis Drake, který tímto způsobem prohlásil území za majetek anglické královny Alžběty I.
Nález vypadal jako mimořádný historický důkaz. Drakeova výprava skutečně dorazila na západní pobřeží Severní Ameriky a otázka přesného místa jejího přistání byla předmětem odborných debat. Destička měla tuto kapitolu definitivně objasnit.
Významný historik Herbert Bolton z Kalifornské univerzity v Berkeley považoval předmět za autentický. Univerzita jej získala do svých sbírek a destička se postupně stala slavnou i za hranicemi USA. Objevovala se v učebnicích a vystavovala se v muzeích.
Jenže v roce 1977 se objevily nové vědecké analýzy kovu. Ty ukázaly, že mosaz pochází z moderní doby a nemůže být stará téměř čtyři století. Z historického pokladu se rázem stal jeden z nejznámějších amerických podvrhů.
Záhada autorství se podařila rozplést až v roce 2003. Historici spojili vznik destičky se členy spolku E Clampus Vitus, jehož členové se bavili historickými žerty. Jejich terčem měl být právě profesor Bolton, který po Drakeově destičce dlouhodobě pátral. Vtip se však vymkl kontrole a falešný artefakt začal žít vlastním životem.
Pračlověk, který nikdy neexistoval
Ještě závažnější následky měl podvod známý jako Piltdownský člověk. V roce 1912 oznámili britští badatelé nález úlomků lebky a čelisti, které měly patřit dosud neznámému předchůdci člověka. Objev vyvolal obrovský zájem. Vědci tehdy intenzivně hledali důkazy lidské evoluce a Piltdownský nález zdánlivě zapadal do jejich představ. Měl lidskou lebku, ale zároveň nápadně primitivní čelist, což z něj činilo chybějící článek mezi člověkem a opicí.
Postupně se však objevovaly pochybnosti. Některé části nálezu neodpovídaly ostatním známým fosiliím a nové výzkumné metody začaly odhalovat nesrovnalosti. V roce 1953 bylo definitivně potvrzeno, že jde o podvrh. Někdo zkombinoval části lidské lebky a orangutaní čelisti, uměle je upravil a obarvil, aby působily starobyle.
Za pravděpodobného autora podvodu je dnes považován amatérský archeolog Charles Dawson, který nález původně představil. Jeho motivace není zcela jasná. Jisté však je, že falešný pračlověk ovlivňoval vědecké debaty více než čtyřicet let.
Hitlerovy deníky za miliony
Podvod nemusí být starý stovky let, aby dokázal obletět svět. V roce 1983 oznámil západoněmecký časopis Stern senzační objev: desítky sešitů, které měly obsahovat osobní deníky Adolfa Hitlera. Redakce za ně zaplatila obrovskou částku a zpráva se okamžitě stala mezinárodní senzací. O deníky se zajímali historici i média z celého světa.
Nadšení ale netrvalo dlouho. Už několik týdnů po zveřejnění prvních ukázek prověřili odborníci dokumenty a zjistili, že jde o padělky. Papír, inkoust i použité materiály neodpovídaly době, ze které měly zápisky pocházet. Text navíc obsahoval historické nepřesnosti.
Autorem byl padělatel Konrad Kujau, který sešitů vytvořil celkem šedesát. Aféra skončila skandálem, trestními stíháními a obrovskou ostudou časopisu Stern. Ukázala také, jak snadno může touha po exkluzivním odhalení převážit nad základní novinářskou opatrností.
Proč chceme věřit senzačním objevům?
Všechny tři příběhy mají společného jmenovatele. Padělky nevyvolaly rozruch jen díky šikovnosti svých autorů. Pomohla jim také očekávání lidí, kteří v nich chtěli najít potvrzení vlastních představ. Historici toužili po důkazu Drakeova přistání, vědci hledali chybějící článek evoluce a novináři chtěli přinést světu dosud neznámé Hitlerovy zápisky. Právě tato očekávání způsobila, že důkazy nebyly vždy podrobeny dostatečně přísné kontrole.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
