Za valašskými nomády do řeckého vnitrozemí

Když se řekne Řecko, většinou si představíme krásné slunné pláže, moře, ostrovy a nebo Atény. Řecké vnitrozemí je ale jiné než turisticky vytížené pobřeží. Život zde plyne poklidněji a na některých místech jako by se zastavil čas. Nejvíce to platí pro vnitrozemskou část regionu Epirus, kde do dnešních dnů můžete potkat malé skupinky nomádů, kteří, stejně jako jejich předci před tisíci lety, pasou svá stáda ovcí   pod vrcholy pindoských hor od pastviny k pastvině.

Mizející způsob života

Tento způsob života je ve světě stále vzácnější a v Evropě již skoro vymřel. V Řecku ale pořád žije malá skupina Valachů, kteří svá stáda čítající stovky kusů na jaře vyženou z hor na pastviny a putují s nimi od stanoviště ke stanovišti. Někteří jednoduše přespávají v předem vybraných místech a jiní s sebou berou vlastní stany. Na zimu se sice stahují do svých domovů, ale o nomádství je zde stále řeč.

Pokud si spojujete Valachy spíše s Rumunskem, máte pravdu. Jedná se o ty samé pastevce. Jejich početné skupiny a stáda čítající tisíce kusů v minulosti putovaly po střední a východní Evropě a dorazily až na Balkán. Někteří z těchto Valachů zůstali v Řecku.

Co mají Valaši společného s Římskou říší?

Jaká je skutečná pradomovina Valachů, ale nikdo přesně neví. Většina teorií však spojuje jejich minulost s římským impériem. Jedni tvrdí, že Valaši jsou potomci římských legionářů. Druzí předpokládají, že mají v Řecku kořeny z doby, kdy dali Římané za úkol místním horalům pást skot a přitom strážit důležitou cestu Via Egnatia, která spojovala jaderské pobřeží a Černé moře. Po rozpadu říše obyvatelé přivyklí nomádskému způsobu života zůstali i nadále pastevci. Římskou teorii potvrzují i jazykovědci, protože řeč, kterou Valaši hovoří, obsahuje mnoho výrazů shodných nebo podobných s latinou či Italštinou. Valaši a Italové si v podstatě rozumí asi jako Češi a Slováci.

Důležitým valašským centrem v Řecku je město Metsovo. Mnoho obyvatel, jež má nomádské kořeny, žije právě v tomto městě, stejně jako ostatní Řekové. Mají svůj byt nebo dům, chodí do zaměstnání nebo podnikají, ale na způsob života svých předků nezapomněli. Jsou pyšní na své kořeny a přestože mnoho z nich již neodchází na dlouhé měsíce na pastviny, jejich srdce je stále tam.

Valaši nejsou v Řecku jediní nomádi

Valachům se také říká Arumuni nebo Kucovlasi a nejsou jedinou kočovnou skupinou v Řecku. Podobný způsob života si uchovávají také Sarakatsané, kteří vyrážejí na pastviny v Thrákii pouze se stany. Sarakatsané jsou sice rodilí Řekové, ale jejich skupina je menší než konkurenčních Valachů. Pro obě skupiny však platí, že tradičních pastevců je mezi nimi rok od roku méně.