Tání permafrostu může být ještě větší problém, než se dosud předpokládalo. Dříve trvale zmrzlá půda mizí tak rychle, že v Arktidě způsobuje sesuvy zeminy, voda zatopuje lesy a na mnoha místech vytváří tůně a malá jezírka. Nová studie zveřejněná v odborném časopise Nature Geoscience tvrdí, že rychlé tání permafrostu může dramaticky přeměnit ráz krajiny v Arktidě během několika měsíců až let.
Asi 20 % arktického permafrostu tvoří, kromě směsi zmrzlého písku, půdy a hornin, velký objem povrchového ledu, který je náchylný k rychlému tání. Když tento led roztaje, vznikne bažinatý erodovaný povrch, kterému se odborně říká termokras. Zmrzlá voda zabírá více místa než tekutá, takže když permafrost rychle roztaje, vznikne povrch náchylný k povodním a erozi.
V současnosti představuje permafrost asi 15 % zemské půdy a podle zprávy amerického Národního střediska pro údaje o sněhu a ledu drží asi 60 % z celkového množství uhlíku na Zemi. Postupné mizení permafrostu uvolňuje tuto zásobu do atmosféry, což ještě více urychluje globální oteplování.
Doktor David Lawrence z amerického Národního centra pro výzkum atmosféry a jeden z autorů studie upozorňuje na fakt, že emise uhlíku z permafrostu zatím nejsou zahrnuty v žádném modelu o globálním oteplování. Z celosvětového hlediska sice nejde o žádné závratné emise, ale proměna Arktidy může mít nedozírné následky pro světové klima a může nastartovat další, prozatím nepředvídatelné procesy.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
