Před půl stoletím ještě málokdo tušil, že by mohla přijít tak velká klimatická změna, které v současnosti čelíme. V Indii ale jeden takový člověk byl. Meteoroložka Anna Mani už v hlubinách 20. století měřila atmosférické změny, jež dnes spojujeme s takzvaným antropocénem.
Zapomenutá průkopnice
Anna Mani z jihoindické Kéraly pracovala pro Indický meteorologický úřadu (IMD) v Puné od roku 1957. Tam v tichosti kalibrovala přístroje vlastní konstrukce. Pomocí skleněných trubic a teflonových čerpadel zachycovala neviditelné stopy pomalu se proměňujícího se světa. Sledovala klesající hladinu ozonu, rostoucí znečištění i první známky lidských zásahů do atmosféry.
Její cesta k vytoužené práci ale nebyla v ryze mužsky orientovaném prostředí jednoduchá. Musela překonávat řadu pro nás nemyslitelných překážek a čelit předsudkům kolegů. Nicméně se vším se srovnala, při studiích fyziky vynikala svojí inteligencí a většinu mužských kolegů svými výsledky překonávala.
„Byla daleko před svou dobou,“ říká autorka její biografie Asha Gopinathanová s tím, že Mani chápala urbanizaci nejen jako symbol pokroku, ale i jako sílu měnící chemii oblohy. Její práce se totiž dnes čte téměř prorocky. Fyzička z jihu Indie totiž zaznamenávala příchod antropocénu, tedy epochy, kdy lidstvo svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém, prostřednictvím svých dat mnohem dříve, než se o tomto fenoménu začínalo hovořit.
Vědkyně, která měřila nepojmenované
Mani nastoupila v roce 1957 do ústředí IMD v Puné. Tehdy byla pro vědce v Indii meteorologie spíše jen něco jako popisná věda. Mani to změnila. Vyvinula první spolehlivé přístroje na měření slunečního záření a ozonu, které odolaly tropickému klimatu. V roce 1964 zorganizovala vypuštění prvního indického balónu s ozonovou sondou. Experiment patřil k prvnímu svého druhu v Indii a laboratoř v Puné zařadil mezi důležité body světové sítě pro sledování klimatu.
Mani později zaměřila pozornost i na skleníkové plyny. Ve svých zprávách popisovala chemické reakce uhlovodíků a oxidů dusíku.
Zároveň porovnáním vzorků vzduchu z průmyslových oblastí a mořského pobřeží zjistila, že městské znečištění snižuje vodivost atmosféry o polovinu. Nepoužívala sice termíny jako „antropocén“, ale její grafy a měření se staly první indickou kronikou lidského zásahu do klimatu.
Spiritualita přesnosti
Mani byla známá svou neústupností i elegancí vědecké práce. Evropské sondy tehdy často chybovaly kvůli mazivům reagujícím s ozonem; ona tuto chybu odstranila použitím nereaktivních materiálů. „Indická sonda tuto chybu eliminuje,“ napsala stroze v jednom technickém článku.
Její vlastní laboratoř byla dokonale čistá a kalibrace přístrojů prováděla téměř rituálně. Přesná měření podle ní byla základem pro pochopení neviditelných sil přírody, přičemž věřila, že poznání je tou nejčistší formou oddanosti samotnému světu.
V 70. letech se z malé punské laboratoře stalo Národní ozonové centrum a později regionální centrum Světové meteorologické organizace v Asii. Mani jako jeho vedoucí koordinovala měření z dalších indických observatoří.
Současně si však všímala, jak se proměňuje obloha nad samotným městem. Ve svých zápiscích zmiňuje rostoucí noční teploty i nárůst prachového znečištění. Zřejmě patřila k prvním vědcům, kteří spojili urbanizaci s mikroklimatickými změnami.
V 80. letech se pak začala zabývat úbytkem ozonu, načež byla objevena ozonová díra. Ve vědeckém článku v roce 1993 varovala před freony a jinými znečišťujícími látkami. Jejich negativní vliv na atmosféru se taktéž brzy potvrdil.
Poslední světlo
Anna Mani zemřela v roce 2001 ve věku 82 let. Média tehdy o jejím skonu téměř neinformovala. Nezůstaly po ní paměti ani žáci, kteří by prosazovali její odkaz. Zbyly po ní ale přístroje a zápisky plné vizí, jež můžeme docenit až dnes, v době hluboké ekologické krize. V současnosti, kdy Indie čelí rekordním vlnám veder a problémům se znečištěným ovzduším a přelidněním, získává její práce novou aktuálnost.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
