Na Antarktidě bylo v minulosti takové teplo, že její povrch poblíž jižního pólu pokrýval deštný prales. Studie vědců z Institutu Alfreda Wegenera publikovaná v časopise Nature přináší nové důkazy o horké minulosti dnes ledového kontinentu.
V současnosti je typickým obyvatelem jižní polární oblasti tučňák. V období křídy to byli dinosauři. Kontinent byl v jejich éře pokrytý bažinatým deštným pralesem, který poskytoval dostatek potravy i pro vyhynulé veleještěry.
Cesta do minulosti Antarktidy
Odborníci našli důkazy z období před 90 miliony let analýzou materiálu vytěženého z mořského dna na západě kontinentu. O tom, že byla Antarktida během křídy, tj. v době před 145 – 66 miliony lety, teplejší, se vědělo, ale nynější výzkum ukazuje, že panovaly daleko vyšší teploty, než se očekávalo. Vědci tvrdí, že takové podmínky mohly vzniknout pouze v případě vysoké hladiny oxidu uhličitého v atmosféře.
Doktor Johann Klages z Institutu Alfreda Wegenera v Německu a spoluautor výzkumu uvedl, že výsledky výzkumu nám názorně ukazují, co je oxid uhličitý schopen udělat. V časopise Nature popsal, jak v roce 2017 s kolegy vyvrtal úzkou díru do mořského dna poblíž ledovce Pine Island vzdáleného asi 2 000 kilometrů od jižního pólu, ale přibližně před 90 miliony lety byla tato vzdálenost jen kolem 900 kilometrů. Materiál z vrtu byl extrahován pomocí dálkově ovládaného zařízení.
Prvních pár metrů materiálu z vrtu vycházel pouze ledový sediment, který se usazoval posledních 25 000 let. V dalších 25 metrech následoval pískovec, jehož nejhlubší vrstva se usazovala asi před 45 miliony lety. Teprve sedimenty pod pískovcem byly pro vědce zajímavé. Šlo o tři metry bahna a směsi zuhelnatělého materiálu se zbytky pravěkého lesa. Badatelé vystopovali kořeny, jehličí, kapradiny i pyl. Tým takto našel důkazy dohromady o 65 různých druzích rostlin.
Tropické léto a dlouhá polární noc
Podle složení materiálu vědci rekonstruovali přibližnou podobu krajiny kolem jižního pólu v období před 82 – 93 miliony lety. Ta byla pokryta bažinatým jehličnatým deštným pralesem podobným tomu, který se dnes nachází v severozápadní části jižního ostrova Nového Zélandu. Průměrná roční teplota se pohybovala kolem 12 až 13 °C. To je mnohem více než v současné době u nás.
Klíčovým faktorem je, že byla v oblasti v zimě tma více než čtyři měsíce. V létě tak musely panovat tropické teploty. To ukazuje na vysokou koncentraci skleníkových plynů. Výsledky výzkumu jsou podle autorů důležité pro pochopení minulých i budoucích klimatických změn.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.