Temný přízrak nesoucí ženskou podobu už dlouhá staletí bloudí Indonésií a útočí na muže. Pontianak je jedním z nejvíce známých mytologických tvorů v jihovýchodní Asii, přestože je mu teprve něco kolem dvou stovek let. Kdo ale dobře vnímá své okolí, může se děsivé bytosti vyhnout, protože její blízkost naznačuje vůně květů plumérie nebo dětský pláč.
Může jít o smrtelně poraněnou ženu i o krásnou dívku
Svědectví místních, či spíše jejich fantazie, vypovídá o duchu ženy, který se zjevuje v různých podobách. Někteří hovoří o bytosti, která jeví jasné známky smrtelných zranění, jiní prý měli potkat nádhernou dlouhovlasou ženu. Nejvíce vyprávění však popisují Pontianak jako ducha žena, která zemřela po nebo při porodu. Některé lokální legendy ale dokonce hovoří o tom, že duchem není žena, ale její dítě, které se narodilo mrtvé.
Setkání s démonickou Pontianak ale nekončí jen vylekáním. Místní folklor jí přisuzuje nadpřirozené schopnosti a jejím cílem jsou muži. Proč? Prý ze msty. Údajně jen muži nevěří příběhu o její ukrutné smrti spojené s bolestmi během porodu. Je to bolest, kterou oni nemohou nikdy zažít.
Pontianak se ale nezjevuje všude. V davu ji nepotkáte a ve dne také ne, protože se objevuje pouze za úplňku. Ve zbylém čase má přebývat jako duch v banánovníku. Lákají ji opuštěná a temná zákoutí, kam hned tak někdo sám nezavítá. Oběti jsou tak zbloudilci, muži vracející se večer z práce nebo tuláci.
Setkání tváří v tvář s Pontianak
Šťastlivci, kteří měli přežít setkání s touto děsivou bytostí, tvrdí, že měla bledou pleť, červené oči, dlouhé černé vlasy, bílé zakrvavené šaty a díru v šíji. Někdy měnila podobu v obludné nepopsatelné bytosti. Pontianak zabíjí své oběti pomocí dlouhých nehtů a jejím cílem jsou vnitřnosti, na kterých si nejraději pochutnává. Miluje lidskou krev a neváhá všechnu vysát. Stejně tak si pochutnává na čerstvých očích.
Pověrčivost místních obyvatel je velká, a tak dělají vše proto, aby se s Pontianak nikdy nemuseli setkat. Stvůru prý láká čerstvě usušené prádlo, a tak většina domácností nenechá ani jeden kousek pověšený venku před domem. Její přítomnost kromě vůní plumérie a dětského pláče může také odhalit hlasitý ženský smích.
Kulturní přesah
Fenomén mstící se ženy se objevuje nejen v indonéské populární kultuře. Hlavně v Asii je námětem mnoha filmových hororů i nových knih. Podobná postava se objevuje také na Filipínách, kde nese jméno Tiyanak.
Jde samozřejmě o báchorky, nicméně rozmanitost příběhu ukazuje, jak lidská fantazie dokáže pracovat s jedním tématem, které má zřejmě základ v nešťastné události, která se v minulosti skutečně odehrála.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
