Cílem experimentu bylo odhalit chování myší, jejich životní styl i biologii. Pokus ale odhalil možné nečekané souvislosti s lidským pokolením.
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Rubrika: Věda a vesmír
-
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Neviditelný problém v oceánech. Nadměrný hluk trápí mnoho mořských druhů
Hlukové znečištění v oceánech, podobně jako nadměrný rámus ve městech, může způsobovat problémy a negativně ovlivňovat mořské živočichy.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Rostliny mezi sebou komunikují a možná jim brzy porozumíme
Interakce mezi rostlinami probíhá nejčastěji prostřednictvím sítě ukryté pod zemí, což nejvíce ilustruje mycelium neboli podhoubí.
-
Kambrická exploze v představě malíře. Zdroj: Stephen Pates, CC BY 4.0, Wikimedia
Největší evoluční explozi v dějinách planety zřejmě vyvolaly o 2 hodiny delší dny
Kambrická exploze je jedním z nejvýznamnějších událostí v historii života na Zemi. V tomto období došlo k prudkému nárůstu počtu a druhů organismů, které se nacházely v mořích.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Unsplash
Rádiový signál z vesmíru se opakuje každou hodinu. Vědci netuší, co je jeho zdrojem
Vesmír je zaplaven nejrůznějšími rádiovými signály, ale astronomové nyní objevili skutečně bizarní signál, který se opakuje každou hodinu a prochází třemi různými stavy.
-
Někteří lidé se pro zábavu rentgenovali doma. Zdroj: Copilot AI
Objev rentgenových paprsků nebyl tak docela růžový. Vyžádal si několik obětí
Následky silného záření musela snášet třeba žena, kterou její muž vystavil rentgenovému záření po dobu 10 hodin, aby vytvořil snímek její zlomené kyčle.
-
Vědci zkoumající účinky radiace na člověka. Foto: Volné dílo, Wikimedia
Experimenty s radiací na lidech. Byly jich desítky a pro většinu pacientů nekončily dobře
Po 30 let vystavovala americká vláda tisíce svých lidí životu nebezpečnému záření. Docházelo k tomu v rámci různých výzkumů a projektů.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Unsplash
Útoky kosatek na jachty se stupňují. Podle odborníků se jedná o nevinnou dětskou hru
V uplynulých letech se odehrálo několik incidentů, kdy kosatky bezdůvodně zaútočily na luxusní jachty podél afrického a evropského pobřeží. Vědci již tuší, co za útoky těchto inteligentních tvorů stojí.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
170 divokých zubrů dokáže za rok zachytit takové množství uhlíku, které odpovídá emisím 2 milionů aut
Stádo zubrů pasoucích se aktuálně na 50 km2 tak potenciálně zachycuje 2 miliony tun CO2 za rok. Tato hodnota tak odpovídá ročním emisím zhruba 1,88 milionů osobních automobilů.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Nejhlubší podmořská jáma možná na svém dně ukrývá jeskynní labyrint. Vědci však dna zatím nedosáhli
Nejhlubší podmořská jáma Taam Ja‘ nedaleko mexického pobřeží je hlubší, než si vědci mysleli. Na jejím dně se s velkou pravděpodobností ukrývá labyrint jeskyní.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Unsplash
Proč v lese můžeme slyšet volání našeho jména? Záhadu vysvětluje fenomén sluchové pareidolie
Pojem sluchová pareidolie jste možná ještě nikdy neslyšeli, nicméně jste se s ní s velkou pravděpodobností již setkali. Obzvláště, pokud se rádi potulujete lesem.
-
Posádka HERA 1. Foto: NASA, volné dílo
NASA letos chystá už druhou posádku pro simulovanou cestu na Mars
Agentura NASA vybrala novou posádku pro simulovanou misi na Mars. Čtveřice dobrovolníků stráví 45 dní v experimentálním biotopu v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu.
-
Planeta Devět v očích umělce. Zdroj: ESO/Tom Ruen/nagualdesign, Volné dílo
Vědci vymezili novou oblast, kde by se mohla nacházet hypotetická planeta Devět
Kolektiv vědců vymezil novou oblast hledání temné planety. V pátrání ve vzdálených končinách naší Sluneční soustavy by měl pokračovat připravovaný dalekohled LSST
-
3D model části zdi. Zdroj: Philipp Hoy, Rostock University
Podvodní kamenná zeď objevená v Baltském moři může patřit k nejstarším stavbám svého druhu
Zeď z doby kamenné sloužila k odchytu sobů v době, kdy ještě nebyla oblast zaplavena. Jedná se o unikátní objev, protože větší dochovanou stavbu z této doby v Evropě neznáme.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Brad Smith, CC BY-NC 2.0, Flickr
Čeští vědci zkoumají přínos i rizika mikroskopických hub. Chystají jejich atlas
Nový výzkumný program proto potrvá až do roku 2028 a propojí sedm pracovišť Akademie věd ČR a sedm dalších institucí včetně Univerzity Karlovy a zdravotnických zařízení.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Svět intenzivně vysychá, potvrzuje nová studie
Odborníci zjistili, že v posledních čtyřech dekádách na třetině světového území, které není trvale zaledněné, docházelo k významnému snižování půdní vlhkosti.
reklama
