Oblasti poblíž ústí jeskyní na Marsu by teoreticky měly být chráněny před velkou částí škodlivého záření, které dopadá na povrch planety.
Mars. Foto: Pixabay
Rubrika: Věda a vesmír
-
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pexels
Jak dlouho vydrží člověk bez spánku?
Jednoduchá otázka s nejednoznačnou odpovědí. Negativní symptomy absence spánku se projevují už po jedné probdělé noci. Co když je ale takových nocí několik?
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Vědci ukázali dva možné superkontinenty, které vzniknou na Zemi v daleké budoucnosti
Za zhruba čtvrt miliardy let se zemské masy přesunou tak, že opět vytvoří superkontinent. Jak bude vypadat?
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
29 hypotetických světů může naslouchat našemu rádiovému vysílání
Statistiky naznačují, že nejméně čtvrtina exoplanet je skalnatých. Pokud by tomu tak bylo, pozemské rádiové vlny by v současnosti mohly být zachytitelné na 29 hypotetických obyvatelných planetách.
-
Okolí ledovce Shackleton není zrovna přívětivé. Foto: Pixabay
Existuje na Zemi místo bez života? Vědci jej možná našli
Typický vzorek půdy může obsahovat až miliardy mikrobů na gram. V Antarktidě jsou to většinou tisíce. Fierer a jeho kolegové ale našli půdu, která je zřejmě bez života.
-
Foto: Df1paw, CC BY-SA 4.0, Wikimeida
Stále aktivní sopka pod německým jezerem v minulosti zasypala Evropu popelem
Německo není zrovna místem, které bychom si spojovali se sopečnou činností. Přesto na západě země dřímá vulkán, z něhož stále vyvěrá magma a jeho aktivita stojí za několika menšími zemětřeseními.
-
Foto: Pixabay
Antropauza pomohla seismologům naslouchat Zemi. Jaký může mít přínos pro lidstvo?
Lockdowny po celém světě umožnily vědcům shromažďovat nesmírně cenné informace o seismické aktivitě. Expertům z Královské observatoře v Belgii se podařilo shromáždit a analyzovat velké množství dat, která v budoucnu umožní přesnější detekci blížícího se zemětřesení.
-
Foto: NASA/Chandra/MeerKAT
Unikátní snímek z centra Mléčné dráhy může vědcům pomoci pochopit chování slunečních bouří
Data z rentgenové observatoře Chandra, která obíhá Zemi ve výšce okolo 140 000 kilometrů a z pozemského radioteleskopu MeerKAT v Jihoafrické republice posloužila astronomům z NASA k vytvoření úchvatného snímku srdce Mléčné dráhy.
-
Plejtvákovec šedý. Foto: Carlos Valenzuela, CC BY-SA 4.0, Wikimedia
Plejtvákovec obeplul polovinu světa. Žádný jiný savec kromě člověka neurazil takovou vzdálenost
Na začátku léta 2013 byl u pobřeží Namibie spatřen plejtvákovec šedý. Na jižní polokouli a navíc v Atlantském oceánu je ale takové setkání zcela ojedinělé, protože domovinou těchto středně velkých kytovců bývají vody severního Pacifiku.
-
Měsíc Europa. Zdroj: Pixabay
Šance, že Jupiterův měsíc Europa ukrývá život, je i díky české vědkyni zase o něco větší
Jupiterův měsíc Europa je již řadu let kandidátem číslo 1 na potenciální mimozemský život ve Sluneční soustavě. Teď se tato šance ještě zvyšuje. Chladné těleso totiž s největší pravděpodobností ukrývá podmořské sopky.
-
Jazylka neadrtálce. Zdroj: Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences, CC BY-SA 4.0
Mohli neandrtálci mluvit? Nová studie naznačuje odpověď
O jazykových schopnostech neandrtálců se ve vědeckých kruzích vedlo mnoho diskuzí, avšak žádná studie nepřinesla odpověď. To možná změní nový výzkum vědců z americké univerzity v Binghamtonu a španělské instituce Universidad de Alcalá.
-
Ledovec Jakobshavn. Foto: Pixabay
Varovné signály grónských ledovců. Podle vědců nastal bod zlomu
Masu ledu, která odpovídá nárůstu hladiny moře o 1 – 2 metry, už zřejmě nemají zachránit ani okamžité kroky vedoucí ke zpomalení globálního oteplování.
