O inteligenci delfínů byla publikována již řada studií. S dalším střípkem, který dokazuje výjimečnost těchto savců, přišli vědci z organizace Oceanographic Foundation ve španělské Valencii.
Podle posledních výzkumů se zdá, že delfíni dokáží upravovat své srdeční frekvence, aby se vyhnuli dekompresní nemoci, která způsobuje nepříjemnosti spojené s náhlými změnami tlaku. U lidí představuje nebezpečí pro hloubkové potápěče. Ti se musí vyvarovat rychlému vynořování z důvodu uvolňování bublin dusíku. Ten se v běžném prostředí rozpouští v těle a není nebezpečný. V extrémním případě však mohou tyto bubliny způsobit ochrnutí.
Až dosud se předpokládalo, že mořští savci tento problém nemají, nicméně studie biologů z Oceanographic Foundation vžitou teorii přehodnocuje. Skupina vědců v čele s Andreas Fahlmanem měřila srdeční frekvence u různě hlubokých ponorů delfínů skákavých chovaných v zajetí. Ukázalo se, že se zvířatům zpomaluje jejich srdeční aktivita ještě před ponorem pod vodu.
Delfíni při přípravě na dlouhý ponor dokáží snížit svou srdeční frekvenci na mnohem nižší rychlost, než když se chystají na ponor kratší. Takto ušetří více kyslíku a vyvarují se riziku dekompresní nemoci. Fahlman se přiklání k názoru, že jde o vědomou reakci.
Delfíny stresuje používání námořních sonarů a dalších zařízení určených k hledání ropných nalezišť. Fahlman připouští i možnost, že tyto přístroje mohou mít vliv na kontrolu srdeční frekvence. Zvíře je zmatené a ztrácí orientaci. Zjistíme-li více o fyziologii delfínů, můžeme najít způsoby, jak tyto potíže zmírnit, míní vědec.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
vyvarovat se koho čeho, nikoli komu čemu..