Prasata se dokázala dostat i na ostrovy, kam se většina savců nikdy nepodívala. Objevují se napříč jihovýchodní Asií i na vzdálených tichomořských ostrovech, dokonce i za takzvanou Wallaceovu linií, která běžně odděluje živočišné druhy. Nová genetická studie publikovaná v časopise Science nyní ukazuje, že za tímto neobvyklým rozšířením stojí lidé, a to už po desítky tisíc let.
Vědci analyzovali DNA více než 700 současných i archeologických prasat a zjistili, že jejich genetická stopa kopíruje dávné lidské migrace. Prasata byla na ostrovy převážena opakovaně od dob lovců a sběračů až po zemědělské kultury. Jejich genomy dnes fungují jako záznam toho, kdy a kudy se lidé v oblasti Asie a Pacifiku pohybovali. „Je velmi pozoruhodné, že díky starověké DNA prasat můžeme postupně odkrývat vrstvy lidské činnosti v tomto mimořádně biodiverzním regionu,“ uvedl v tiskové zprávě hlavní autor studie Laurent Frantz, profesor paleogenomiky na Queen Mary University of London. S ním se na studii dále podíleli David Stanton z Cardiffské univerzity a Greger Larson z Univerzity v Oxfordu.
Nejstarší přesuny se podle výzkumu mohly odehrát už před 50 tisíci lety. Obyvatelé indonéského ostrova Celebes, který je známý mimo jiné pro nejstarší jeskynní malby na světě, pravděpodobně převáželi místní prasata na sousední ostrovy, například na Timor, aby si zajistili stabilní zdroj potravy. Ukazuje se tak, že lidé ovlivňovali ostrovní ekosystémy dávno před nástupem zemědělství.
Zhruba před čtyřmi tisíci lety se s šířením zemědělství přesuny prasat ještě zintenzivnily. Domestikovaná prasata putovala z oblasti dnešního Tchaj-wanu přes Filipíny a Indonésii až do Papuy-Nové Guineje a dále do Polynésie. Další genetické vrstvy přibyly v koloniální éře s příchodem Evropanů. Vznikla tak mimořádně pestrá genetická mozaika.
Na některých ostrovech prasata zdivočela a křížila se se staršími populacemi. Například na Komodských ostrovech se domácí prasata smísila s původními celebeskými druhy a dnes tvoří důležitou součást potravy pro ohrožené varany komodské.
V současnosti mají prasata v Tichomoří velmi rozdílné role. Někde jsou posvátná, jinde jde o běžná hospodářská zvířata, ale na určitých místech je lze považovat za invazní škůdce.
Autoři studie ještě poukazují na jeden aspekt prasečí migrace po pacifických ostrovech, který lze shrnout do jedné otázky, na níž neexistuje jednoznačná odpověď. Kdy přestává být druh považován za nepůvodní, pokud ho lidé na dané místo přivedli už před desítkami tisíc let?
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
