Norilsk
Foto: Ninara, Wikimedia Commons

Život v nejsevernějším velkoměstě světa není žádná romantika ani pohádka. Téměř dvousettisícový ruský Norilsk leží čtyři stovky severně od polárního kruhu a extrémní počasí je jen jedním z mnoha problémů, kterým místní obyvatelé čelí. Vítejte ve městě, kam mají cizinci zapovězený vstup, nevede do něj žádná silnice a v zimě se zahaluje do naprosté ledové tmy.


Norilsk je městem extrémů

Norilsk je jedním z nejizolovanějších měst světa. Pokud byste vůbec získali oprávnění ke vstupu, budete muset řešit složitou a nákladnou dopravu do míst, která by většina místních raději opouštěla. Norilsk disponuje letištěm a pár týdnů v létě  je možné se do města dostat i po vodě, ale vzhledem k tomu, že se nejbližší přístav nachází ve sto kilometrů vzdáleném městě Dudinka, je přece jen letadlo snazší volbou. Zákaz vstupu cizinců ruská bezpečnostní služba zdůvodňuje rizikem kriminality a obavami ze ztráty ekonomické prosperity města. Důvodů ale zřejmě bude více.

K osídlení tak vzdáleného a extrémně ledového místa došlo kvůli nalezišti niklu, mědi a kobaltu. Tyto suroviny objevila expedice na počátku 20. století na úpatí pohoří Putorana pod věčně zmrzlou půdou. Už v roce 1937 začal Sovětský svaz budovat obrovský metalurgický komplex s přilehlým městem, jehož základy položili vězni z gulagů. Za 20 let se v Norilsku vystřídalo asi 500 000 vězňů. Tisíce z nich během práce v nedůstojných podmínkách zemřely.

Po rozpadu Sovětského svazu vznikla v Norilsku společnost Norilsk Nickel. Většina lidí žijících ve městě pracuje pro tohoto giganta, který tvoří 2 % ruského národního HDP. kvůli těžbě a zpracování niklu a palladia je Norilsk jedním z deseti nejvíce znečištěných měst na planetě. Každý rok jsou do atmosféry vypuštěny více než 2 miliony tun škodlivých plynů, kterým vévodí síra následovaná fenoly a dalšími zdraví škodlivými látkami.


To se samozřejmě projevuje na vitalitě obyvatel, kteří se v průměru dožívají o deset let méně než ostatní Rusové. Riziko vzniku rakoviny dýchacích cest je v Norilsku dvakrát vyšší než ve zbytku země. Přestože se město po rozpadu SSSR potýkalo s úbytkem obyvatel, společnosti Norilsk Nickel se podařilo pracovníky přilákat na vyšší mzdy, delší dovolené i odchod do důchodu ve 45 letech. Jenže co s volným časem v Noriksku, toť otázka, protože nejen znečištěné ovzduší, ale i extrémní počasí nutí místní trávit většinu volného času doma.

Průměrná celoroční teplota v Norisku je deset stupňů bod bodem mrazu. Obloha je po většinu roku šedá, sněží zde 130 dní v roce a v zimě se na celé dva měsíce město zahalí do černočerné polární noci. Tou dobou se teploty propadají až na 60 stupňů pod nulou. Rozdíl oproti létu tak může být až 80 stupňů, i když teploty překračující dvacítku jsou v Norilsku spíše výjimečné.

Cyklus polárního dne a noci má silný fyzický i psychologický vliv na lidský organismus. Lidé v Norilsku trpí depresemi více než v jiných částech světa. Nedostatek environmentálních podnětů, absence čerstvého vzduchu i slunečního svitu by byl pro typického Středoevropana naprostým šokem. Těžko se s místními podmínkami vyrovnávají i lidé, kteří zde žijí dlouhodobě. Mnoho z nich trpí nespavostí. Alkohol zde patří ke koloritu života a mnozí mu propadají.

Norilsk není místem, kde by se dalo něco zajímavého dělat venku. Lidé jsou tak neustále pod střechou – v práci, ve škole, v barech nebo v nákupních centrech, ale hlavně doma. Každá cesta pod širým nebem představuje zejména v zimě riziko spojené s extrémním mrazem nebo sněžením. Děti se často nedostanou do školy a lidé jezdí do práce v konvoji autobusů. Kdyby se jeden z nich porouchal, neumrznou a přestoupí do jiného.

Odlehlost od okolního světa by mohla alespoň částečně vyřešit plánovaná železnice, která by Norilsk napojila na celostátní železniční síť. Zatím ale vše zůstává ve fázi plánování.

Ekologická katastrofa

Letos v květnu došlo poblíž Norilsku k úniku asi 20 000 tun paliva a maziva do okolní půdy a vody. Tato ekologická katastrofa tak paradoxně dostala Norilsk po dlouhých letech do médií. Podle Greenpeace došlo ke škodě přesahující 6 miliard rublů. Ropné látky se dostaly i do nedalekého jezera Pjasino, které je odvodňováno stejnojmennou řekou vlévající se do Severního ledového oceánu.

Zdroje: meduza.io, Wikimedia


Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.

Přidat na Seznam.cz
About Admin

Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.

Similar Posts

Komentáře (8):

  1. no je to pekná diera

  2. Něco mi na článku nesedí. Když se tedy do Norilsku a z něj nedá dostat, jak tedy přepravují to co zde vyrobí do ruska a světa? To chce autor tvrdit, že vytěžené (a zpracované?) kovy dopravují letecky a “ a pár týdnů v létě je možné se do města dostat i po vodě“….
    Fake!

    1. Nez neco napisete, overte si fakta, treba na wikipedii, kde je to podrobneji popsano.

  3. Teda, podle fotek je to dobrej hnus. Proc si to sami takhle devastuji? Videli jste nekdy podobnej hnuj treba na aljasce nebo v kanade? Fotky z techto lokalit dojimaji svet svou krasou a taky tam vsichni radi jezdi. Pambu zaplat, ze rusaci tu aljasku prodali, planete mohlo byt mnohem hur, kdyby takovejhle bordel zavedli i na americkym kontinentu.

  4. No vidíte, v Norilsku sněží 10 měsíců v roce, a u nás v Hranicích po celý rok. Stačí se kdykoliv projít v noci po městě, posvítit baterkou a hned vidíte to sněžení. Jediný rozdíl je ten, že tento sníh nestudí a bohužel se ukládá v plících. No a evidentně to už roky nikoho nezajímá. Někdo prostě v noci vypne filtry, a všechen ten odpad vypouští do vzduchu. Starosta má jiné problémy. Například ten, jak to udělat, aby kvůli kriminalitě nemusel pozavírat všechny cikány ve městě. Vyřešil to jednoduše. Policie je prostě zalezlá na služebnách a občan dostal doporučení, aby se vyhýbal rizikovým lokalitám. Akorát se občanovi nesdělilo, že rizikovou lokalitou je dnes již celé město. No a tak my tady žijeme. No není to krásná ta naše „demokracie“?

    1. Tak se odstěhuj třeba do Norilska,Joudo !!!

      1. hrej si dál máma koupí cukrovýho kohouta

Napsat komentář: Pája Žížala Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *