Moldavsko patří k nejchudším státům Evropy. V posledních dnech o sobě dalo vědět v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a podalo oficiální žádost o vstup do Evropské Unie. Vnitrozemský stát na východě Evropy, který obklopuje jen Rumunsko a Ukrajina, je nezávislý od roku 1991, kdy se odštěpil od Sovětského svazu. Jenže kromě aktuálně hrozícího nebezpečí, jímž je přítomnost ruské armády na území sousední země, doutnají v tomto malém státě s 3,5 miliony obyvateli i další rozepře. Kromě separatistických snah Podněstří (psali jsme v roce 2019) se o pozornost hlásí i Gagauzové, kteří myšlenkově tíhnou spíše k Rusku než k Západu.
Snaha o sebeurčení
Moldavsko je samo o sobě slepencem různých malých národů, přesto lze tvrdit, že určitá část z nich by uvítala spojení s Rumunskem, se kterým sdílí společnou historii i jazyk. To ovšem neplatí jak pro zmiňované Podněstří, tak pro zhruba 170 tisíc obyvatel Gagauzska. Tento malý národ žije na malém území o rozloze 1 800 kilometrů čtverečných s jádrem kolem města Komrat a třemi malými enklávami.
Gagauzové se považují za potomky Protobulharů, jsou to pravoslavní křesťané, přičemž jejich jazyk se velmi podobá současné turečtině. Nicméně mnoho Gagauzů hovoří rusky a stejně tak prorusky smýšlí. Už v době moldavských snah o nezávislost na Sovětském svazu tak byli považováni za cizorodé a neloajální etnikum. V těchto souvislostech vzniklo v roce 1988 sociálně orientované hnutí Gagauzský lid požadující nezávislost.
Moldavský parlament ještě pod taktovkou SSSR nebral separatistickou snahu Gagauzů vážně, a tak v roce 1989 došlo k jednostrannému vyhlášení takzvané Gagauzské autonomní sovětské socialistické republiky, což bylo označeno jako protiústavní, a tak vznikla Gagauzská sovětská socialistická republika. Ani ta neměla na růžích ustláno a při vzniku Moldavska v roce 1991 se stala jeho součástí.
Gagauzská autonomní oblast aneb do Evropy nechceme
Částečného úspěchu, či jakéhosi národního sebeurčení, se Gagauzové dočkali v roce 1994, kdy byla na základě hlasování v referendu vyhlášena Gagauzská autonomní oblast. Pro menšinu se toho ale za posledních více jak 25 let v podstatě moc nezměnilo. Jedinou výhodou, kterou lze v současné době považovat za klíčovou, je slib moldavské vlády, že se v případě změny statutu země Gagauzové mohou rozhodnout, zda s ním souhlasí nebo jsou pro jiné uspořádání. Mnoho Moldavanů totiž stále touží po spojení s Rumunskem, avšak v současné době je toto téma i vlivem pandemie koronaviru tak trochu v ústraní. Pokud by k takovému uspořádání mělo někdy dojít, Gagauzové by se stali ještě menším celkem na území jednoho státu, což by ještě více podpořilo jejich snahu odejít.
V současné době je Gagauzsko jednou z nejchudších částí už tak chudého Moldavska. Jejich separatistické snahy však zůstávají ve stínu Podněstří. Ve světových médiích se zprávy z této části světa objevují sporadicky. Největší pozornost si vysloužila událost stará deset let, kdy jeden z místních nacionalistů hodil na kolonu převážející německou kancléřku Angelu Merkelovou zápalnou bombu, takzvaný Molotovův koktejl.
Jakým směrem se Gagauzsko v budoucnu vydá, je nejasné. Moldavsko je rozporuplná země tíhnoucí stále více k Evropě. Zároveň je tak národnostně fragmentovaná, že každý větší politický krok může vyvolat nečekané události. Nevole Gagauzska a Podněstří ke sbližování se Západem naopak nahrává mocenským touhám Ruska, jehož novodobé imperialistické snahy vyvolávají v Moldávii, a samozřejmě nejen tam, velké znepokojení.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
NESMÍME SE NECHAT ZMÁST DÚKAZY
Sigmund Freud