Šumava je jedním z nejkrásnějších pohoří na našem území. Vzhledem k ponuré historii spjaté se želenou oponou se v příhraničních částech Šumavy, která nese na německé straně název Bavorský les, nachází řada zajímavých míst, které jsou stranou masivního turistického zájmu, ale přesto stojí za pozornost.
Jezero Laka
Laka je nejmenším ledovcovým jezerem na Šumavě. Z turistického pohledu je tak trochu zastíněno Černým a Čertovo jezerem. Je také nejhůře přístupné. Nejsnadněji se k této krásné vodní ploše dostanete po čtyři kilometry dlouhé modře značené turistické stezce z Nové Hůrky. Ostřílení turisté však zvládnou i dlouhý pochod po červené turistické stezce ze Železné Rudy či Prášil. K jezeru také vedou cyklostezky, počítejte však se stoupáním, protože Laka leží 1 096 metrů nad mořem.
Národní přírodní rezervace Bílá strž
Bílá strž je nádherná kaskáda vodopádů tvořená Bílým potokem. Zároveň jde o největší vodopád Šumavy. Celá kaskáda dosahuje výšky 13 metrů, přičemž nejvyšší stupeň měří 7 metrů. Ke strži se dostanete po žluté stezce z Horních Hamrů, ale pokud se projdete nebo projedete na kole po stezce od Špičáckého sedla okolo Černého jezera, poznáte nádhernou část Šumavy v okolí Jezerní hory a Královského hvozdu.
Jako výchozí bod k Lace i Bílé strži můžete využít penziony v Železné Rudě.
Amálino údolí
Za historií šumavských zlatokopů se můžete vydat Naučnou stezkou Cestou zlatokopů, která vede údolím Zlatého potoka nedaleko Kašperských hor. Procházkou narazíte na štoly dávných zlatokopů, bývalou sirkárnu a na informačních tabulích se dozvíte o historii údolí, které bylo v minulosti plné zlata. Ještě dnes se dají v potoce objevit zlaté šupinky, ale k tomu je potřeba hlavně štěstí. Chcete-li se ubytovat nedaleko Amálina údolí, využijte penziony v Kašperských horách.
Zaniklé osady
Šumava proslula i sklářstvím a samozřejmě dřevařským průmyslem. V souvislosti s těmito odvětvími vznikaly v lesích osady či obce. Některé z nich jsou živé dodnes, mnohé ale zpustly a příroda si je vzala zpět do své náruče. Mnohé z těchto dávných osad připomínají zbytky zdiva či kostelíků. Za zmínku stojí Hůrka, Prenet, Stateček nebo Šerlův dvůr.
Šumavské plavební kanály
K přepravě šumavského dřeva v minulosti sloužily plavební kanály. Jde o nejstarší způsob přepravy dřeva na větší vzdálenosti. V letech 1789 až 1822 byl vybudován 50 km dlouhý Schwarzenberský kanál a zásoboval dokonce i Vídeň. 13,6 km dlouhý Vchynicko-Tetovský plavební kanál z roku 1800 pomáhal k dopravě dříví do Prahy. Kanály si můžete prohlédnout i v současnosti.
Pokud se vydáte poznávat skryté krásy Šumavy, určitě vám nebude stačit jedno odpoledne. Využít můžete nabídku penzionů na Penzion.cz v sekci penziony Šumava a Český les.
