Zvuk nevidíme a možná právě proto jej nepovažujeme za faktor, který by mohl životnímu prostředí způsobovat větší újmu. Jenže takzvané hlukové znečištění v oceánech, podobně jako nadměrný rámus ve městech, může způsobovat problémy a negativně ovlivňovat mořské živočichy.
Lodní doprava, průmyslové aktivity, jako je těžba ropy a zemního plynu nebo třeba vojenské sonary vytvářejí neustálý a intenzivní hluk pod vodou. My jej sice neslyšíme, ale jeho důsledkům jsme také nepřímo vystaveni. Zvuk se ve vodě šíří rychleji a na delší vzdálenosti než ve vzduchu. I proto vědci varují, že tyto aktivity mohou ovlivnit také odlehlé oblasti oceánů.
Závislost mořských živočichů na zvuku
Zvuk je klíčovým nástrojem pro přežití mnoha druhů mořských živočichů. Například velryby a delfíni používají echolokaci a zvukové signály k orientaci v prostoru, komunikaci s ostatními jedinci a k hledání potravy. Když je jejich přirozené prostředí narušeno nadměrným hlukem, mohou se snadno ztratit nebo být dezorientováni. To samozřejmě může vést i k úhynu těchto živočichů. Jsou-li vystaveni nepřirozenému zvuku, obtížněji hledají potravu a zároveň jsou odkázáni sami na sebe, protože si nemohou s ostatními jedinci předávat třeba informace o hrozícím nebezpečí.
To vše jsou ale jen krátkodobé důsledky, s nimiž se podmořský život v nadměrném hluku musí potýkat. Pokud jsou zvířata vystavena intenzivnímu nepřirozenému zvuku, budou déle ve stresu, což může vést i k dlouhodobým změnám v jejich chování.
Mnohé studie, jako je například tato, ukazují, že dlouhodobý hluk může způsobit narušení reprodukčních cyklů nebo změnu migračních vzorců mnohých druhů. Pokud zvířata vlivem hluku opustí své přirozené prostředí, ovlivňuje to nejen je samotné, ale celý ekosystém, včetně dalších druhů, které jsou na nich závislé.
Zdroje hluku v oceánu jsou převážně nepřirozeného původu
Primárními zdroji hlukového znečištění oceánů jsou samozřejmě lidské aktivity. Problém představuje především lodní doprava, obrovské kontejnerové lodě, tankery, ale i předimenzované výletní lodě vytvářejí neustálý hluk linoucí se z motorů. Dalším zdrojem hluku jsou těžební činnosti a nemalou paseku dokáží nadělat i výkonné sonary a seismické výbuchy sloužící průmyslovým gigantům k průzkumu mořského dna. Živočichům však škodí i vojenský průzkum.
Marginální zdroj rámusu pak představují podmořská zemětřesení, pády ledovců pod mořskou hladinu či výbuchy sopek. Tyto přirozené zdroje mají na živočichy také jistý vliv, nicméně většinou jde jen o krátkodobé faktory.
Řešení je, ale něco bude stát. Důležitá je však informovanost
Řešení je podle vědců jednoduché, avšak těžko proveditelné. Omezit hlukové znečištění je ale zejména otázkou financí.
Například lodní průmysl může snížit hlučnost lodí pomocí speciálních technologií tlumících zvuk. Odborníci také navrhují, aby bylo možné omezovat průmyslové aktivity v citlivých oblastech, kde se vyskytují ohrožené druhy. Jenže jak ale sami přiznávají, ochrana mořského života před nadměrným hlukem je poměrně nové téma a vyžaduje zejména zvýšení informovanosti veřejnosti, jež může dopady tohoto problému pocítit třeba v poklesu rybí populace v oblastech, kde rybolov představuje tradiční způsob obživy.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
