Parker Solar Probe
Zdroj: NASA's Goddard Space Flight Center

Sonda Parker Solar Probe byla vyslána v roce 2018, aby detailně zkoumala sluneční aktivitu. Americká agentura NASA uvedla v úterní tiskové zprávě, že byl překonán první důležitý milník mise, která má vrcholit v roce 2025. Sonda se totiž dostala na hranici horní sluneční atmosféry, takzvané koróny. Žádný jiný člověkem vytvořený objekt ještě nebyl tak blízko naší mateřské hvězdy. Vědcům se tak otevírá nová kapitola v oblasti výzkumu slunečního povrchu a větru, ale také k pochopení toho, jak se utvářela Sluneční soustava.


Primárním posláním mise je studium slunečních větrů. Tyto proudy subatomárních částic se tvoří ve sluneční atmosféře a šlehají rychlostí okolo 450 km/s do vesmíru. Sluneční vítr ovlivňuje magnetické pole planet, Zemi samozřejmě nevyjímaje. Jen díky němu lze pozorovat fascinující polární záře. Pokud ale dojde k silné sluneční erupci, intenzita větru se zvyšuje a v případě, že by jejich proud zasáhl Zemi, mohly by nastat výpadky elektrické sítě (takzvané blackouty).

K velké sluneční erupci, která zasáhla naši planetu, došlo v roce 1859. Tehdy byly vidět polární záře i v rovníkových oblastech a paralyzována byla telegrafní síť. Jaké následky by taková událost měla v současnosti, lze jen těžko odhadovat, proto vědci sluneční větry intenzivně studují již celá desetiletí.

Související:
Dosud nejlepší snímky povrchu Slunce mohou pomoci objasnit záhadu


Sonda se ve skutečnosti „dotkla“ Slunce již v dubnu, a to během osmého oběhu kolem hvězdy. Data však k expertům doputovala až o několik měsíců později a nějaký čas zabralo i jejich zpracování. Mise je aktuálně ve fázi desátého obletu. Těch má být celkem 24, přičemž ke vstupu do koróny došlo ještě dvakrát.

Parker Solar Probe už během své cesty ke Slunci vytvořila hned dva rekordy. V listopadu dosáhla rychlosti 586 864 km/h a stala se tak vůbec nejrychlejším objektem, jaký kdy byl člověkem vyroben. Dubnový průlet sluneční korónou se odehrál ve výšce asi 13 milionů kilometrů nad povrchem hvězdy. Vědci přitom v minulosti předpokládali, že hranice atmosféry bude zhruba ve výšce 8 milionů kilometrů. Právě v této vzdálenosti od povrchu Slunce by se nyní měla sonda pohybovat. K nejtěsnějšímu přiblížení na zhruba 6,1 milionů kilometrů má dojít v roce 2025.

Astrofyziky také zajímá, proč je teplota sluneční koróny vyšší než teplota povrchu Slunce. Věří, že jim právě tato mise pomůže vysvětlit danou anomálii. Zároveň doufají, že jim získaná data odhalí další vodítka o vlivu Slunce na vznik života na Zemi a současně jim pomohou k pochopení procesu vzniku jak samotného Slunce, tak dalších hvězd.




Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz


Související

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *