Souostroví Špicberky je jedním z nejsevernějších obydlených míst naší planety. V tomto arktickém království se od roku 2008 ukrývá sklad, který by mohl v případě globální katastrofy zachránit celé lidstvo před hladověním.
Noemovu archu rostlinné říše střeží příroda i moderní technologie
Špicberskému globálnímu úložišti semen se také říká „Noemova archa rostlinné rozmanitosti“. Tento výstižný popis v sobě ukrývá celou podstatu místa, které má přežít dopad asteroidu i jadernou válku. Sklad, který ve svých útrobách ukrývá více jak milion vzorků semen z celého světa, je prakticky nedobytný a jen málokomu je povolen vstup do jeho chodeb, které byly vybudovány v podzemní jeskyni.
Místo, kde úložiště semen vzniklo, nebylo vybráno náhodně. Už samotná lokalita daleko za polárním kruhem a pouhých 1 300 kilometrů od severního pólu zrovna návštěvníky nebo turisty nepřitahuje. Na Špicberky sice létají pravidelné spoje, ale mezi osadami na ostrově nevedou žádné silnice. Obyvatelé Špicberk nevidí sluneční světlo 153 dní v roce a v zimě může teplota klesnout až na -45 °C. Samotná příroda tak vytváří ideální bezpečnostní opatření. K tomu ještě musíte počítat s pohybem ledních medvědů v okolí, kteří mají stále hlad. Na souostroví proto musí každý mimo obec nosit pušku a hlavně s ní umět zacházet. Další bezpečností prvky tvoří technologie, o kterých ale není nic známo.
Selfie před vstupem si udělat můžete
Čas od času se ale najdou odvážlivci, kteří cestu ke Špicberskému globálnímu úložišti semen podniknou. Zakázané to není. Sklad si v klidu můžete zvenčí prohlédnout a udělat si i foto na památku. Moc toho však neuvidíte. Pouze vstup do jeskyně, který při troše fantazie připomíná scenérii z povedeného sci-fi filmu.
Výběr lokality nebyl náhodný, klimatické změny se ale projevují i zde
Na Špicberkách nejsou zemětřesení. Vstup do skladiště je v nadmořské výšce 130 metrů, a tak nehrozí zatopení, i kdyby roztál veškerý světový led. Fjord Adventfjorden, na jehož pobřeží se úložiště nachází, díky Golfskému proudu nezamrzá. Letiště v Longyearbyenu je nedaleko. Tyto důvody a hlavně stabilní teplota špicberského podloží, která je pod bodem mrazu, vedly k výběru právě této lokality. Význam hrála i přítomnost uhlí, které se na Špicberkách těží a které je zdrojem energie pro generátory chladící semena na -10 až -20 °C. Kapacita skladu je neuvěřitelná. Počítá se s více jak 2 miliardami semen. Ty mohou být uskladněny až několik stovek let.
Přesto se úložiště během své krátké existence potýkalo s prvními problémy. Na vině je globální oteplování, kvůli němuž začalo do vstupní chodby zatékat. Rekonstrukce sice tuto potíž vyřešila, ale tání permafrostu (trvale zmrzlé půdy) pokračuje. Přesto je toto zařízení dokonale zabezpečené a své chráněnce, které mohou pomoci zachránit budoucí generace, dokonale střeží.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
