Před 4 miliardami let bylo Slunce daleko aktivnější. Pro vědce je proto stále záhadou, jak na Zemi v době, kdy naše mateřská hvězda vyvrhovala až stokrát více slunečních částic než nyní, mohl vzkvétat život. Odpověď možná přinesla nedávná analýza hornin z Měsíce, kterou provedli vědci z NASA.
Měsíc dnes nemá žádné magnetické pole. Nedávné výzkumy vzorků měsíčních hornin, které přivezly mise Apollo, naznačují, že před 4,2 až 3,4 miliardami let, kdy byl Měsíc více než dvakrát blíže k Zemi, než je tomu v současnosti, mohl mít stejně silné magnetické pole jako Země.
James L. Green, přední fyzik z americké agentury NASA, se pokusil se svým týmem použít získané informace k modelování interakce magnetického pole mladého měsíce se Zemí. Vědci zjistili, že pole obou těles by se měla spojit a vytvořit tak společnou ochrannou magnetosféru. Tento obal zřejmě udržoval v bezpečí atmosféru naší planety před silnou sluneční aktivitou.
„Země mohla takto interagovat po několik set milionů let,“ říká Green. Postupem času se ale Měsíc od Země vzdálil, jeho jádro se ochladilo a magnetického pole ztratil.
Kombinované pole Země a Měsíce by vyřešilo otázku, jak mohl na Zemi vzkvétat život, když Slunce vyvrhovalo tolik slunečních částic. Takto silná aktivita by v současné době Zemi zbavila atmosféry a tím i života. V minulosti k tomu ale nedošlo a je velice pravděpodobné, že život na Zemi zachránil Měsíc.
Budoucí sběr vzorků na pólech Měsíce by měl odhalit, zda je teorie kombinovaného magnetického pole správná. Na těchto místech by se měly vyskytovat částice ze zemské atmosféry, jako například dusík.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
