Pelješacký most brzy propojí jižní část Chorvatska se zbytkem země. Oproti avizovanému konci května se však termín jeho otevření posunul na konec července, což oznámil chorvatský ministr dopravy Oleg Butković. Turisté mířící do Dubrovníku či jeho okolí v první polovině prázdnin musí ještě počítat s průjezdem Bosny a Hercegoviny.
Dokončení po 15 letech
Stavba mostu je již dokončena. Podle Butkoviće však chybí ještě dokončit poslední práce na příjezdových komunikacích. Celkem jde o zhruba 25 kilometrů. Vše by mělo být hotové do 13. července, přičemž slavnostní zprovoznění je v plánu ještě v témže měsíci.
Pelješacký most začal být budován již v roce 2007, ale jeho dokončení se vzhledem ke složitosti stavby neustále oddalovalo. Až po vstupu Chorvatska do Evropské unie dostala země možnost čerpat peníze z unijních fondů a v loňském roce byly konečně obě části země propojeny.
Most přes Neumský záliv spojuje severní část země s Dubrovnicko-neretvanskou župou, což je v podstatě chorvatská enkláva, kterou odděluje asi desetikilometrový úsek patřící Bosně a Hercegovině. Cestující do Dubrovníku tak dosud musí projíždět přes Bosnu, což způsobuje zdržení na hranicích, kolony a další komplikace. Pelješacký most tento problém efektivně vyřeší, protože cestující neopustí území Chorvatska. Cesta to bude sice delší, nicméně časově méně náročná.
Se stavbou mostu dlouhodobě nesouhlasí Bosna a Hercegovina, přičemž její představitelé jako hlavní problém uvádějí porušení práva na otevřený přístup k moři. Podle chorvatské strany jsou však pilíře Pelješackého mostu projektovány tak, aby mezi nimi bez obtíží proplula veškerá plavidla.
Přístup Bosny k moři je dávným historickým konstruktem
Přístup Bosny a Hercegoviny ke krátkému pobřežnímu pásu s přístavním městem Neum je dán spletitými historickými okolnostmi. Do roku 1699 bylo město součástí nezávislého městského státu Dubrovník, jehož představitelé byli v té době znepokojeni expanzí Benátské republiky podél Dalmatského pobřeží. Proto Neum věnovali Bosně, tehdejší provincii Osmanské říše. Vzniklo tak jakési nárazníkové pásmo, které mělo Dubrovník ochránit před případným nájezdem Benátčanů. Nikdo totiž nepředpokládal, že by chtěli riskovat konflikt s mocnou Osmanskou říší. Hranice Bosny se od té doby v podstatě nezměnila i přes nadvládu Rakouska-Uherska či vytvoření Jugoslávie.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
