Jedno století je dlouhá doba, ovšem pro některé živočichy je takto dlouhý život dosažitelný. Vědcům se podařilo odhalit tvora, který může být dokonce nesmrtelný, pětisetletého mlže nebo želvy žijící dvojnásobek průměrného lidského života. Vydejte se s námi za poznáním pěti tvorů, jenž mohou slavit sté narozeniny.
Nesmrtelná medúza Turritopsis dohrnii
Tato malá medúzka je velká asi jako knoflík. Proto se jí také říká medúza Benjamina Buttona (button = angl. knoflík). Má však jednu neuvěřitelnou schopnost, která zatím nebyla u žádného jiného živočicha prokázána. V případě nouze, například během ohrožení nebo při nedostatku potravy, se dokáže transformovat z dospělého jedince do polypového stádia. Poté se znovu s regenerovanými buňkami vyvíjí v dospělého tvora. Ve vědeckých kruzích se tomuto procesu říká transdiferenciace a teoreticky jej lze opakovat do nekonečna. Idylický život ale tito tvorečkové nemají, většina z nich skončí jako potrava jiných živočichů nebo zemře přirozeným způsobem.
Pětisetletá Arktika islandská
Mlž jména Arktika islandská žije předlouho a k dosažení extrémní dlouhověkosti nepotřebuje žádnou buněčnou transformaci. V roce 2006 se podařilo vědcům poblíž islandského pobřeží objevit živého jedince, jehož věk byl podle pruhů na lastuře vypočítán na 507 let. Tento drobeček se tedy narodil krátce poté, co Kryštof Kolumbus doplul k amerických břehům. Vědci si nejprve mysleli, že je mlž mrtvý, a tak jej vložili do mrazáku, kde bohužel skutečně zemřel. Aktuálně jde o nejstaršího tvora, který byl kdy objeven.
Želva obrovská
Její domov je na Seychelských ostrovech. Do délky 120 centimetrů dospívá 30 – 40 let a v dospělosti může vážit až 200 kilogramů. Pohyb je velmi pomalý, ale na druhou stranu, času má dost. Někteří jedinci se totiž dožívají až 160 let, a tak je možné, že se dnešní želví staříčci vylíhli v době, kdy Charles Darwin zveřejnil svou knihu O původu druhů, v níž veřejnosti odhalil evoluční teorii. Želva obrovská patří ke kriticky ohroženým druhům. V Česku je můžete vidět v zoologických zahradách ve Dvoře Králové, v Praze a také v Plzni.
Kosatka dravá
Tomuto dravci, jehož královstvím je oceán, se také někdy přezdívá „velryba zabiják“. Stojí na samotném vrcholu potravinového řetězce a někdy si dokonce troufne i na jiné kytovce, které si čas od času splete s loděmi, na které dotírá. S délkou 8,2 metrů a váhou až 5,5 tuny vzbuzuje respekt. V zajetí se dožívá sotva padesátky. Pokud ale ve volné přírodě přežije dětství, má slušnou šanci na staletý život. Podle některých vědců se stovky může dožít i velryba grónská, obvykle ale žije okolo padesáti let.
Člověk
Člověk patří po želvě obrovské k druhému nejdéle žijícímu suchozemskému druhu. Aktuální průměrné dožití činí 79 let a toto číslo se stále zvyšuje. Přitom ještě v polovině minulého století to bylo 48 let. Pochopitelně existují geografické v souvislosti s rozvojem zdravotnictví, a tak se lidé v Evropě průměrně dožívají vyššího věku než Afričané. Podle vědců může v současnosti dosáhnout maximální délka života kolem 125 let, některé nepotvrzené prameny dokonce zmiňují starší jedince. Za nejdéle žijícího člověka je zatím považována Francouzka Jeanne Calmentová, která zemřela ve 122 letech.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
_-_Flickr_-_S._Rae.jpg){kind=link}