Horní vrstvy atmosfér plynných gigantů naší Sluneční soustavy mají podobnou teplotu jako Země. Ale na rozdíl od naší planety jsou Saturn, Jupiter, Uran a Neptun příliš vzdáleni od Slunce, takže jejich zdroj tepla musí přicházet odjinud. Nová analýza dat ze sondy Cassini, která již před třemi lety shořela v atmosféře Saturnu, poskytuje vysvětlení, které vědci z NASA publikovali v časopise Nature Astronomy.
Za teplotou horních vrstev atmosfér plynných obrů mohou podle vědců stát polární záře na severních a jižních pólech planet. Ty konkrétně na Saturnu, odkud Cassini data poslala, vznikají interakcí mezi slunečním větrem a nabitými částicemi ze Saturnových měsíců.
Vznikající záře zahřívají horní vrstvy atmosféry kolem pólů. Teplo je pak distribuováno prostřednictvím větrů směrem k rovníku. Výsledné oteplení představuje zhruba dvojnásobek teploty, na kterou by atmosféru zahřálo samotné sluneční záření. „Tyto výsledky jsou důležité pro naše obecné chápání horních vrstev atmosfér planet a jsou významnou součástí odkazu sondy Cassini,“ uvedl autor studie a vedoucí týmu Tommi Koskinen.
Sonda Cassini zkoumala Saturn a jeho měsíce více než 13 let. Poté, co v září 2017 spotřebovala všechno palivo, shořela v atmosféře planety. Těsně před svým zánikem provedla sonda takzvané Velké finále (v orig. Gran Finale), kdy oběhla Saturn dvaadvacetkrát po nízké oběžné dráze. Právě z tohoto finálního manévru pocházejí data, z nichž vzešla nová teplotní mapa Saturnovy atmosféry objasňující teplotní anomálii v její horní vrstvě. Nižší a hustší vrstvy atmosféry jsou o poznání chladnější a odpovídají předpokládané teplotě od slunečního záření.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
