Norští vědci zřejmě potvrdili pravdivost více jak 800 let staré severské ságy o muži ze studny. Jedná se o vůbec první případ svého druhu, který možná prokazuje, že některé dávné ságy nemusí být vůbec přikrášlené.
Sága o králi Sverrim vypráví o činech tohoto severského středověkého panovníka. Jedna část je věnována i muži, jehož mrtvé tělo mělo být vhozeno v roce 1197 do studny během obléhání hradu Sverresborg, aby otrávilo vodu a tím oslabilo obránce.
Kostra, o níž se vědci domnívají, že by mohla patřit právě tomuto nebožtíkovi, byla původně objevena na dně dávné studny u zříceniny hradu už v roce 1938, ale až nyní se díky moderním genetickým metodám mohou věnovat detailům. Analýza DNA naznačuje, že muž, který měl modré oči a světlé vlasy a s velkou pravděpodobností pocházel z jižní části Norska, zemřel dle radiokarbonové metody datování právě okolo roku 1200.
Autor studie, doktor Michael Martin z muzea Norské univerzity vědy a technologie v Trondheimu, poukazuje v tiskové zprávě, že muži bylo v době smrti něco mezi 30 až 40 lety, nicméně nedokáže odpovědět na otázku, zda strategie kontaminace studní skutečně fungovala. I přes pečlivé zkoumání pozůstatku chrupu, testy neukázaly, na jakou nemoc zemřel či zda vůbec nějakou infekci v době smrti měl.
Corroborating written history with ancient DNA: The case of the Well-man described in an Old Norse saga pic.twitter.com/hCPT3MW3cA
— Odyssey to the Far East (@motherlander) October 25, 2024
Konkrétní vzorek chrupu k testování nelze znovu použít, a tak příčina smrti tohoto může zůstává i nadále záhadou. Jakýkoli možný patogen na povrchu zubu byl při zpracování vzorku zničen. Vědci totiž museli odstranit celý povrch zubu, který mohl být kontaminován jinou interakcí a k testování použít rozemletý zbytek hmoty, „Byl to kompromis mezi odstraněním povrchové kontaminace od lidí, kteří se zubu dotkli, a následným odstraněním některých možných patogenů,“ vysvětlil pro Discover magazín spoluautor studie Martin Rene Ellegaard z Norské univerzity vědy a technologie a dodává: „Musíme do budoucna zvážit, jak nyní dělat podobné testy, protože nás takový postup omezuje do budoucna.“
Vědci mají v úmyslu otestovat vzorky od jiných historických postav. Například věří, že ostatky Olafa II. Norského leží v hrobu poblíž katedrály v Trondheimu.
I přes dosavadní nejasnosti příběh „Muže ze studny“ znovu ožívá nejen v mýtech, ale i ve vědeckých laboratořích, což dokazuje, jakou moc mají dávné lidové povídačky a zřejmě potvrzuje přísloví, že na každém šprochu je pravdy trochu.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
