Středověké inkviziční procesy spojené s dlouhým mučením a končící popravami čarodějnic nebo heretiků byly jen slabým odvarem toho, jak dokázali svého svěřence potrápit kati na Dálném východě. V Číně čekala trestance snad nejstrašnější muka, jaká si lze vůbec představit. Šílená trýzeň odsouzených byla žádoucí i v Japonsku.
Smrt tisíci řezy
Způsob popravy zvaný ling-čch’ se praktikoval v Číně dlouhá tisíciletí. Kolik zločinců nebo odpůrců režimu takto skonalo, nelze spočítat. Podstatou této metody bylo co největší a co možná nejdelší utrpení odsouzeného. Oběť byla nejprve připoutána k dřevěnému kůlu nebo ke kříži.
Výbavu kata tvořil koš různých nožů, přičemž každý byl určený k odřezávání jiné části lidského těla. Samotný proces popravy se pak liší v souvislosti s dobou nebo regionem, nicméně řezání kůže, údu a dalších částí těla má ling-čch’ společné.
Kat nejčastěji postupoval tak, že začal s odřezáváním kůže na hrudi, dokud se nedopracoval ke kostem. Poté začal řezat prsty, kůži a svaly na rukou, opět až ke kostem. Následovala chodidla, stehna, hýždě, pohlavní orgány, uši, nos a tak dále. Oběť často během tohoto procesu upadla do bezvědomí nebo zemřela. Pokud dotyčný muka vydržel, bylo mu vyříznuto srdce, načež byla z mrtvého těla setnuta hlava.
Hrůznost ling-čch’ spočívá ve skutečnosti, že se kat co nejdelší dobu věnoval partiím, aniž by zasáhl životně důležité orgány. Mezi jednotlivými řezy nechával dlouhé časové intervaly. Odsouzený tak upadal do agónie, ze které se opětovně probíral. Jsou popsány případy, kdy exekuce trvala i tři dny.
Další variantu smrti tisíci noži představuje takzvané losování. Kat náhodně vybíral nože a postupoval podle toho, jaký mu padl do ruky. Oběť tak mohl při losu prakticky usmrtit prvním řezem, což údajně vedlo i k uplácení popravčích. Zejména rodiny odsouzených se snažily katům finančně přilepšit a žádaly po nich, aby prvně vylosoval kudlu pro vyjmutí srdce.
Přestože se ling-čch’ jeví jako barbarský a dávno opuštěný trest, není to tak. Poslední oběti byly takto sprovázeny ze světa ještě v minulém století.
V Japonsku stačilo 21 řezů
To v zemi vycházejícího slunce si počínali o něco rychleji. K popravě stačilo jednadvacet řezů, přičemž smrtící byl až ten poslední. Kat nejprve odřezával maso z prsou, paží, stehen, tváře, uši a tak dále a přitom si počínal tak obratně, že nezasáhl žádné životně důležité orgány. Taková poprava se také mohla mnohdy protáhnout až na několik hodin, které oběť trávila ve smrtících bolestech.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
