Jedním z nejnebezpečnějších druhů hmyzu je sršeň mandarínská. Dokáže vybít celé včelí a vosí kolonie a dokonce je smrtelně nebezpečná i člověku. Ve východní Asii, kde tento druh dominuje, zemřou na následky útoku sršně desítky lidí ročně. Jedním z dalších nebezpečí, které sršeň mandarínská (Vespa mandarinia) představuje, je migrace na další kontinenty.
Největší druh sršně
Abychom předešli nedorozumění hned na začátku, musíme uvést, že se nejedná o sršeň asijskou, která se jako invazivní druh objevila v posledních letech v Evropě. Oproti sršni mandarínské je ta asijská menší a také méně jedovatá, nicméně pro evropský ekosystém jde stále o nevítaný hmyz. Sršeň mandarínská je největší známý druh sršně, přičemž královna může dosáhnout délky až 5,5 cm.
V loňském roce vyděsila obyvatele Kanady neobvyklá velikost několika sršní. Až po prozkoumání jejich těl se vědcům z Washingtonské státní univerzity povedlo určit druh s tím, že šlo o sršeň mandarínskou. Jak se na severoamerický kontinent tento hmyz dostal, zatím není jasné, což v tuto chvíli není až tak podstatné. Horší informací bylo identifikování několika dalších jedinců na území Kanady i Spojených států.
Někdy útočí i na člověka. Včelí populaci decimuje
Sršeň mandarínská není pro lidi a domácí mazlíčky nebezpečná, dokud není provokována či vyděšena. Za extrémních okolností může její útok znamenat i smrt. A že to není až tak vzácné, dokazuje statistika z léta 2013, kdy jen v Číně měl jed tohoto druhu na svědomí 41 životů, dalších 1 600 lidí mělo po útoku sršní mandarínskou zdravotní komplikace.
Sršeň mandarínská ale představuje největší nebezpečí pro včely. Tento gigantický hmyz se totiž živí nektarem a sladkými šťávami a včely jsou pro něj příhodnou obětí. Pokud roj sršní zaútočí na včelí úl, dokáže jej během několika hodin zcela vyplenit a obsadit. Včely si sice v některých případech umí se sršní poradit, ale musí být v přesile. Několik včel dokáže sršeň uvěznit tak, že kolem ní vytvoří nepropustné klubko a vzniklým teplem škůdce v podstatě uvaří.
Pochoutka pro dravce a někdy i pro člověka
Škůdce, kterým sršeň mandarínská je, nemá moc přirozených nepřátel. Kromě člověka ji tak dokáže efektivně zneškodnit pouze dravec včelojed lesní či několik dalších velkých druhů hmyzu. Ve východní Asii tak dochází k jejímu systematickému hubení. V Japonsku je tradicí spatřenou sršeň mandarínskou zlikvidovat pleskačkou a likvidují se i jejich hnízda. Nejefektivnější metodou hubení je usmrcení královny, ještě než založí novou populaci.
V některých asijských zemích je sršeň mandarínská dokonce považována za pochoutku. Nejčastěji se nakládá do alkoholu či medu, protože se věří, že je jed po naložení zdraví prospěšný. Nicméně tento fakt nebyl nikdy prokázán.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
