oči
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Říká se, že oči jsou okno do duše. Ve středoevropském prostředí dominují oči hnědé a modré barvy, v jiných končinách je tomu výjimečně i jinak. Děti se převážně rodí s modrým zbarvením duhovky, ale většině oči postupně zhnědnou. Některým však modrá zůstane, jiným se dokonce promění v jiný vzácnější odstín. Jak je to s barvou očí ve světě, proč jsou modré oči z hlediska lidské historie relativní novinkou a jak je možné, že má někdo oči červené? Vezmeme to postupně.


Hnědá – 70 – 80 % světové populace

Většina světové populace má hnědé oči. Všichni první lidé byli hnědoocí a tuto barvu předávali z potomka na potomka. Až přišel zlom, ke kterému se ještě dostaneme.

Barva očí je dědičná, a pokud má jeden z rodičů oči hnědé, je velmi pravděpodobné, že takovou barvu bude mít i potomek. Hnědá je dominantní barvou. Její sytost ovlivňuje množství melaninu, což je pigment ovlivňující barvu kůže, vlasů či očí. Čím více jej tělo vyprodukuje, tím tmavší oči budou.

V některých částech světa lze potkat lidi s výrazně světlejšími odstíny hnědé. V severní Africe, na Středním východě nebo v Brazílii je běžnou barvou očí lískově hnědá. V některých částech Asie, Jižní Ameriky nebo jižní Afriky jsou zase k vidění osoby s jantarově zbarvenými duhovkami.


Modrá – 8 – 10 % světové populace

Ačkoliv to nemusí být v Evropě na první pohled patrné, modrookých lidí se po světě pohybuje sotva 80 miliónů. I tak je modrá druhým nejběžnějším odstínem duhovky. Původ tohoto zbarvení má s největší pravděpodobností na svědomí genetická mutace, k níž došlo před 6 – 10 tisíci lety. Nejzajímavější na této skutečnosti je fakt, že všichni modroocí lidé mají jednoho společného předka, u kterého mutace vznikla.

Tato mutace samozřejmě není nebezpečná ani jinak život ohrožující. Modroocí lidé zkrátka produkují méně melaninu, podle vědců ale mají v genech zakódované hnědé oči.

Šedá – méně než 3 % světové populace

Šedá barva očí má původ v modré, ale duhovka neobsahuje žádný melanin. Lidé s tímto odstínem lze tedy zařadit mezi příbuzné prvního nositele modrých očí.

Zelená – méně než 2 % světové populace

Zelené oči jsou velmi vzácné. Vzdáleně připomínají smaragdy. V některých končinách jsou ale zcela běžným jevem. V Irsku a Skotsku dokonce dominují s více jak 80% převahou. Zajímavé je, že nositelé těchto uhrančivých očí se rodí buď s hnědýma nebo modrýma očima a zelenat jim začnou až po šesti měsících. Může za to kombinace světle hnědé a nažloutlé pigmentace v kombinaci s Rayleighovým rozptylem, což je fyzikální jev, který ovlivňuje světelný rozptyl a tím i barvu, kterou pozorujeme.

Červená nebo fialová – méně než 1 % světové populace

Vzácně lze potkat člověka s červenou nebo fialovou duhovkou. Této osobě zcela chybí pigmentace a barva je důsledkem odrazu světla od cév v očích. Lidé s červenýma očima jsou typicky albíni.

Heterochromie – méně než 1 % světové populace

Tento zvláštní termín označuje osoby, které mají oči dvou různých barev. Někdy se dva odstíny vyskytují v obou duhovkách, v extrémně vzácných případech má každé oko jinou barvu. Bohužel v drtivé většině nejde o nic příjemného. Anomálie je často spojena se vzácnými onemocněními nebo je důsledkem nehody. Typickým příkladem byl zpěvák David Bowie. Původně měl obě oči modré, ale po rvačce a následné operaci získalo jedno z jeho očí zvláštní zbarvení.

Zdroje: Wordatlas.com; en.wikipedia.com


Přidat na Seznam.cz
About Admin

Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *