Za posledních třicet let ubylo na celém světě 25 % hmyzu. Takový je výsledek studie, kterou zveřejnil časopis Science. Hmyz je životně důležitou součástí potravinového řetězce a vědci jsou proto závěry studie velmi znepokojeni.
O tom, že v dávné minulosti existoval na Zemi jeden superkontinent zvaný Pangea, máme ponětí snad všichni. Jeho formace proběhla asi před 300 miliony lety. V důsledku pohybu tektonických desek se začal rozdělovat na menší kontinenty a výsledkem tohoto procesu je povrch takový, jaký jej známe dnes.
Genocidě ve Rwandě padlo za oběť za pouhých sto dní od dubna do června 1994 takřka jeden milion lidí. Ke konfliktu se přitom schylovalo již léta, rozhodujícím impulsem k vyvražďování národnostní menšiny Tutsiů se však stala až smrt prezidenta Juvénala Habyarimany.
Ještě předtím, než pandemie nového koronaviru zcela ochromila Evropu, varovala Světová zdravotnická organizace (WHO) před katastrofou, kterou onemocnění Covid-19 může způsobit v Africe. Nyní šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus znovu černý kontinent varuje.
Českým vědcům se v horských lesích subsaharské Afriky podařilo objevit dva nové druhy miniaturních žab. Konkrétně jde o afroskokany, které patří ke kriticky ohroženým druhům. Na výzkumu ve vysokohorských oblastech se podíleli i badatelé z USA, Švýcarska a Kamerunu.
Příroda nás překvapuje na každém kroku, i když se nám zdá, že ji už dobře známe. Její neobyčejná díla podporují naši fantazii a nepřestávají nás okouzlovat. Vzbuzují zájem a my máme chuť je prozkoumat. Při plánování delší dovolené nebo jen krátkého výletu o víkendu je vhodné použít dobrý vyhledávací systém letů.
V roce 610 začal jeden čtyřicetiletý obchodník z Mekky tvrdit, že se mu zdál sen, ve kterém se mu zjevil anděl Gabriel a nařídil mu, aby kázal o víře v jednoho boha. Ten obchodník se jmenoval Mohamed a jeho sen vedl k proměně světa k nepoznání.
Sahara byla ještě v relativně nedávné době hostinným prostředím podobným savaně. Na vyprahlou pustinu se tato oblast začala přeměňovat asi před 7 400 lety. Vědce, kteří zkoumali místní fosílie z doby před přeměnou oblasti na největší poušť světa, však překvapilo, kolik objevili rybích kostí.
Současné Čadské jezero ležící v africkém vnitrozemí na hranicích států Čad, Nigérie, Niger a Kamerun představuje jen zlomek velikosti obrovského vnitrozemského moře, které bylo větší než současné Kaspické moře.
Na každém kontinentu jsme vybrali jedno velkoměsto, kde se z pohledu obyvatel žije nejbezpečněji. V úvahu jsme vzali dostupnost zdravotní péče, dopravní infrastrukturu, hrozbu terorismu, kriminalitu, čistotu ovzduší, možnost vzdělání, ale i další faktory, které jsou důležité pro životní pohodu.
Vědcům se podařilo odhalit neandrtálské geny u Afričanů. Dříve se přitom předpokládalo, že tyto geny nesou pouze neafrické populace kvůli křížení, ke kterému došlo po velké migraci lidí z černého kontinentu asi před 60 000 lety.
Velké objevitelské výpravy nebyly jen doménou Evropanů. Na východní straně euroasijské pevniny měli Číňané podobné ambice jako evropští mořeplavci a svoje největší výpravy podnikli téměř o století dříve než většina objevitelů ze starého kontinentu.
Vědci předpokládají, že východoafrický roh, kde se nyní nachází Eritrea, Džibutsko, Etiopie, Somálsko a Keňa, nebude za deset miliónů let součástí kontinentu. Pravděpodobné dělení naznačuje africká část takzvané Velké příkopové propadliny, která se táhne zmiňovanými zeměmi a pokračuje na jih do Tanzánie a Mozambiku.
Malárie je nemoc, která trápí lidstvo od jeho počátků. V současné době si věda umí poradit s mnoha nemocemi, ale lék na malárii stále neexistuje. Přesto boj proti ní v posledních stoletích významně pokročil.
Dogoni jsou velmi zvláštním národem žijícím v oblasti horského masivu Bandiagara v africké republice Mali. Tento nevelký prostor je zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO a něco kolem 200 000 Dogonů si zde z generace na generaci předává stovky let nejen stále stejný způsob života, ale i jedno velké tajemství.
Lékařská věda se vyvíjí raketovým tempem a v současné době je transplantace srdce pro špičkové chirurgy rutinní záležitostí. Před půl stoletím tomu ale bylo úplně jinak. Prvním přeživším člověkem s transplantovaným srdcem byl Jihoafričan Louis Washkansky.
