S naším letopočtem to není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Máme rok 2020, říkáme po Kristu, ale nikdy s jistotou nebudeme vědět, zda skutečně tolik let od jeho narození uplynulo. A to z prostého důvodu, protože křesťanský letopočet vznikl v 6. století.
Různé letopočty napříč historií
Lidé žijící třeba ve 4. století našeho letopočtu neříkali, že se narodili například v roce 312. Když už se někdo orientoval v letech, které uplynuly od nějaké události, jež započala epochu, používal olympijský, Diokleciánův nebo římský letopočet. Olympijský letopočet odkazoval na hry v Řecku a používal se mezi 4. stoletím před naším letopočtem do 4. století našeho letopočtu. Diokleciánův letopočet neměl dlouhého trvání. Užíval se od 3. do 7. století a postupně jej nahrazoval křesťanský letopočet. Římský letopočet jednoduše započal v den založení Říma, podle tradice v roce 753 př. n. l., začal se používat v roce 43 př. n. l. a zanikl ve středověku.
Jiné nekřesťanské národy užívaly a užívají své letopočty. Nejznámějším z nich je židovský. Rozšířený je také islámský.
Stanovení křesťanského letopočtu v 6. století
Za vznikem křesťanského letopočtu stojí opat Dionysius Exiguus, v českém prostředí známý jako Diviš Skromný. Ten na počátku 6. století sestavoval tabulky, které mají určovat data budoucích Velikonoc. Dnes již víme, že se při jejich tvorbě dopustil některých chyb.
Dionysius nechtěl zapisovat Velikonoce do kalendáře, jehož epocha začíná vládou císaře, který křesťany krutě pronásledoval, a tak vyvodil datum, kdy se narodil Ježíš Kristus. Odtud začal počítat roky nového letopočtu a došel k závěru, že žije v roce 525 po Kristu.
Jak na to přišel? To nikde nevysvětlil, ale pravděpodobně si všiml, že v roce 563 jím vytvořeného letopočtu budou Velikonoce 25. března. Tehdy se vědělo, že byl Ježíš ukřižován asi před 500 lety a vzkříšen byl 25. března, avšak bez upřesnění roku. Na základě opakování cyklu Velikonoc v juliánském kalendáři, který je 532 let dlouhý, vypočetl, že Kristus musel být ukřižován a vzkříšen v roce 31. Tehdy se předpokládalo, že Ježíš odešel ze světa asi ve 30 letech. Rok 1 byl tedy rokem prvních kristových narozenin. Ježíš se tedy podle této hypotézy narodil v roce 1 před Kristem. Kalendářní rok nula totiž neexistuje.
Takto Dionysius došel k datu počátku letopočtu. Výpočty jsou to ovšem značně nepřesné a vycházejí ze skutečností, které nelze s jistotou ověřit. Podstatným faktem je, že se křesťanský letopočet začal užívat a dnes je nejpoužívanějším systémem svého druhu.
Ježíš se s velkou pravděpodobností narodil dříve
Nedostatkem opatova výpočtu je neznalost stáří ukřižovaného Ježíše. O přesné délce jeho života evangelia mlčí. Víme pouze fakt, že začal působit asi ve třiceti letech a na kříži skončil asi o jeden až tři roky později. Podle současné křesťanské nauky zemřel jako třiatřicetiletý.
Aktuální poznatky vycházející z astronomických výpočtů naznačují, že se Ježíš narodil nejspíše v roce 7 před naším letopočtem. Takzvaná betlémská hvězda byla pravděpodobně vzácnou konjunkcí Saturna a Jupitera, která se tento rok na nebi odehrála.
Ztracené roky i dny
Nelze vyloučit, že se po zavedení nového letopočtu v 6. století počítalo správně, a tak se zejména do konce prvního tisíciletí mohl občas nějaký ten rok ztratit, jinde se mohl zase přidat. Pak zde máme přestupné dny, které reflektují skutečnost, že Země kolem Slunce oběhne za 365,242 dne, nikoliv za rovných 365 dnů. Tato drobná odchylka se v průběhu staletí samozřejmě projevila, a tak se v 16. století muselo vynechat rovných 10 dnů. V té době vznikl systém přestupných roků, který tuto chybu napravil.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
