vesmír
Systém nadkup galaxií. Zdroj: Volker Springel/ Max Planck Institute

Naše planeta by se v rámci galaxie dala přirovnat k zrnku písku na Sahaře. Jak se pak ale může jevit v kupě nebo nadkupě galaxií? V následujícím článku si uděláme malou exkurzi po těch největších vesmírných strukturách, které hraničí s možnostmi lidského poznání a chápání. Nejprve se ale musíte zorientovat v našem “nejbližším” okolí. Teprve pak je možné alespoň částečně pochopit, jak obrovský vesmír je.

Mléčná dráha je jednou z bilionu

Naše Galaxie, zvaná také Mléčná dráha, je seskupení asi 200 až 300 miliard hvězd a její průměr je přibližně 100 tisíc světelných let. Mezi tímto obrovským množství hvězd je jedna, kterou nazýváme Slunce. Tato pro nás životadárná hvězda leží na vnějším okraji Mléčné dráhy a světlo, které vyzařuje, tedy putuje skrze celou naši Galaxii desítky tisíc světelných let (1 světelný rok je vzdálenost, kterou světlo urazí za 1 kalendářní rok). Pro srovnání, světlo od Slunce cestuje k Zemi 8 minut. Kdyby zhaslo, tak to zkrátka zjistíme až za 480 vteřin. U naší nejbližší hvězdy Proxima Centauri by hypotetičtí pozorovatelé zaznamenali zhasnutí Slunce za 4,22 let. Astronomové odhadují, že se v Mléčné dráze nachází asi 100 miliard planet.

Naše Galaxie je podle vědců spirálovitého tvaru, ve vesmíru se ale vyskytují i jiné typy – eliptické, čočkovité či nepravidelné. Tvar ovšem není podstatný. Nás zajímá počet galaxií ve vesmíru. Toto číslo je velmi obtížné stanovit. Astronomové se na základě snímků z Hubbleova teleskopu shodují na čísle, které je větší než jeden bilion (tedy 1 000 000 000 000).

Související:
Ultima Thule: Nejvzdálenější objekt, který byl kdy zkoumán, vydává svá první tajemství

Kupy galaxií jsou obrovské struktury, ale i ony se dále shlukují

Galaxie ale nejsou největší útvary, které lze ve struktuře vesmíru pozorovat. Jejich gravitační síla způsobuje, že se shlukují do skupin, které nazýváme kupy, kde obíhají jedna druhou, někdy se srážejí a spojují. Vše se samozřejmě odehrává v dlouhých časových horizontech. Naše Mléčná dráha je součástí Místní skupiny galaxií. Tato kupa obsahuje asi 30 galaxií, z nichž nejvýznamnější je ta naše a galaxie v Andromedě. Průměr tohoto uskupení je přibližně 10 miliónů světelných let. Naší nejbližší kupou je ve vzdálenosti 45 miliónů světelných let Kupa galaxií v Panně. Ta je o dost mohutnější, protože obsahuje více jak 2 000 galaxií, z nichž minimálně 100 je velmi velkých. Najdou se ale i výjimky a některé galaxie jsou samostatné, tj. nejsou součástí žádné kupy. Jde zpravidla o velmi řídký prostor.

Kupy galaxií se vytvářejí především z mladých spirálních galaxií bohatých na plyn. Na ty se nabalují další eliptické struktury obklopené horkým oblakem plynu. Díky emitujícímu rentgenovému záření mohou astronomové pozorovat detailní struktury blízkých kup.

Související:
Lidé nikdy neosídlí jinou planetu mimo Sluneční soustavu, říká držitel Nobelovy ceny. Důvod je prostý

Nadkupy vytvářejí kostru vesmíru

Kupy galaxií se dále shlukují do struktur, jež vědci nazývají nadkupy. Vytvářejí tak vlákna a stěny, které se táhnou skrze hluboký vesmír a produkují neskutečně dlouhé řetězce připomínající trojrozměrnou síť. Místní skupina galaxií je součástí nadkupy zvané Laniakea, kterou tvoří 520 miliónů světelných let dlouhý řetězec skládající se z přibližně 100 000 galaxií. Sama naše domovská nadkupa je přitahována gravitační anomálií, kterou odborníci nazývají Velký atraktor. Jeho povahu ale nelze odhalit, protože místo, kde se nachází, není možné pozorovat skrze prachoplynová mračna. Uvnitř nadkup se jednotlivé části gravitačně proplétají a vyvíjejí. Opět jde o události probíhající v časových měřítkách, které člověk za svůj život nedokáže postřehnout.

Tato největší měřítka jasně ukazují, jak vypadá základní kostra vesmíru. Nadkupy jsou jako vlákna a stěny, mezi nimiž jsou obrovské prázdné prostory. Vědci na základě studia mikrovlnného záření kosmického pozadí předpokládají, že uspořádání nadkup je otiskem Velkého třesku. Od doby, kdy vznikl vesmír, což je asi 13,7 miliard let, stále neuplynulo tolik času, aby takovéto struktury uspořádala samotná přitažlivost. Vlákna a stěny jsou tak důsledkem teplotních nerovnoměrností, které se vytvořily brzy po Velkém třesku.

Související:
Objev stínové biosféry na Zemi by mohl být klíčem pro hledání mimozemského života

Vědci také zkoumali, zda je obrovský prázdný prostor mezi vlákny a stěnami skutečně prázdný. Nakonec po dlouhých desetiletích objevili v dutinách neviditelná mračna vodíku, a to pomocí složité metody založené na základě červeného posunu světla.

Teorie mnohovesmíru

Realita, kterou jsme schopni vědecky pojmout a definovat, ale nemusí být vůbec konečná. A tak celý vesmír rozpínající se miliardy světelných let, může být jen jehlou v kupce sena multiversa, neboli mnohovesmíru. Jde samozřejmě pouze o teorii, ale skutečnost, že se jí zabývají renomovaní vědci, nasvědčuje faktu, že naše chápání prostoru, ve kterém žijeme, nemusí končit tam, kde nyní předpokládáme.

Galerie:





Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *