exoplaneta

Až jednou nadejde čas, kdy se Země stane neobyvatelnou a lidstvo bude u toho, přesun na jinou obyvatelnou planetu bude stále jen zbožné přání. Taková je realita podle Michela Mayora, švýcarského astrofyzika a držitele letošní Nobelovy ceny za fyziku, kterou obdržel společně s Didierem Quelozem za objev první planety mimo Sluneční soustavu (takzvané exoplanety) v roce 1995.


„Mluvíme-li o exoplanetách, je to jasné, nikdy tam nebudeme migrovat,” řekl Mayor francouzské agentuře AFP. „Cítil jsem potřebu toto vyslovit, a to v reakci na všechny vize, které říkají, že až jednou bude Země neobyvatelná, sebereme se a půjdeme na jinou planetu,” dodal vědec.

Důvod, který Mayor předkládá, je jednoduchý a všichni vědci o něm vědí. Veškeré dosud objevené exoplanety jsou příliš daleko na to, aby k nim bylo možné cestovat. „Dokonce i kdybychom objevili  obyvatelnou planetu v našem hvězdném sousedství, stále to pro člověka bude daleko. I několik desítek světelných let je neskutečná vzdálenost,” obhajuje svoji tezi Mayor.

Související:
Počítačové modely naznačují, že dávná Venuše mohla být kdysi obyvatelná

Od roku 1995, kdy Mayor a Queloz objevili plynového giganta podobného Jupiteru, kterého pojmenovali 51 Pegasi b, bylo objeveno více jak 4 000 dalších exoplanet a prakticky není měsíce, kdy by média neinformovala o tom, že byla obejvena “druhá Země” či planeta v takzvané obyvatelné zóně. Žádné z těchto planet ale nelze dosáhnout a podle Mayora tomu tak bude i v daleké budoucnosti.

S Mayorem souhlasí například Stephen Kane, astrofyzik z kalifornské univerzity. „V tomto okamžiku jsou pro lidstvo všechny hvězdy prakticky někde v nekonečnu. Zatím zápolíme s tím, abychom vůbec dosáhli Měsíce. V dohledné době bychom mohli kráčet i po Marsu, ale byl bych velmi překvapen, kdybychom se v příštích staletích dostali s lidskou posádkou na oběžnou dráhu Jupiteru,” řekl Kane skepticky pro server Live Science. Přitom naše nejbližší hvězda je 70 000krát dále než vzdálenost Jupiteru od Země.

Technologie pro dosažení hvězd neexistuje a pravděpodobně ještě dlouho existovat nebude. A ani poté nebude cestování blízké rychlosti světla žádnou velkou výhrou. Půjde o časově nesmírně náročné lety, které zaberou desítky či stovky let a nebo budeme muset  přijít na zcela jiné, zatím netušené možnosti, které nám umožní objevy dalekého vesmíru.

Související:
Hubbleův teleskop pořídil nový snímek Saturnu a jeho prstenců

Mayor doporučuje, abychom se spíše soustředili na naši planetu a udrželi ji životaschopnou co nejdéle. Zatím se ale o to moc nesnažíme.

V blízké budoucnosti tedy rozhodně ani k nejbližším hvězdám neodcestujeme. Kdo ví, jak se ale naše technologie bude vyvíjet, pokud se nezahubíme, třeba v dalších tisíciletích nebo za milion let. Andrew Fraknoi, americký profesor astronomie z Foothill College v Kalifornii, proto s Mayorem úplně nesouhlasí. „Nikdy bych neřekl, že se nikdy ke hvězdám a možným obyvatelným planetám nedostaneme. Souhlasím pouze s tím, že to nebude v blízké budoucnosti.”

Zdroj: Live Science




Další čtení