přesýpací hodiny
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Člověk vnímá čas z pohledu vlastní zkušenosti. Určitá časová období jsme si pojmenovali tak, abychom podle nich mohli plánovat a bereme je jako součást našich životů. Střídání dne a noci a ročních období jsou pro nás záchytné body v jinak neuchopitelném toku času, který přináší zkázu všemu, co mu stojí v cestě. Následkem toho stárneme a věci chátrají.

Důsledkem zkušenosti jsme vytvořili pojmy, které sice přesahují lidský život, ale stále s nimi dokážeme pracovat a uvažovat o nich. Díky hodinám dějepisu máme představu o staletích a tisíciletích. Tím to ale končí. Desetitisíce let už nám splývají v hlubinách času.

Přesto touha objevovat dokázala nahlédnout ještě hlouběji, dokonce až na počátek vesmíru před 13,8 miliardami lety. Vesmír je obrovskou bublinou nepředstavitelných rozměrů. V univerzu probíhají děje mající své periody, které člověk pomalu odhaluje. A tak vznikly pojmy jako Platónský či galaktický rok. Víte jak dlouho trvají? Jeden život k tomu stačit nebude. A co zvládnete udělat za dobu, kterou vědci označují jako Planckův čas?

Kolikátý je galaktický rok?

Galaktický rok je doba, za kterou naše mateřská hvězda vykoná celý oběh kolem středu Galaxie. A protože se Slunce nachází na jejím okraji, trvá tento oběh asi 225 – 250 miliónů let. Slunce tak nyní vykonává svůj asi jednadvacátý oběh a pokud budeme předpokládat, že jsou vědecké teorie o zániku Sluneční soustavy správné, čeká naši hvězdu asi dalších 20 oběhů.

Související:
Lidé nikdy neosídlí jinou planetu mimo Sluneční soustavu, říká držitel Nobelovy ceny. Důvod je prostý

K čemu je to dobré vědět? Z hlediska lidského života jde o naprosto nepodstatnou jednotku. Pro astronomy je však galaktický rok vhodným měřítkem pro určování poloh hvězd, galaxií a galaktických kup.

Kolik má platónský rok eonů?

Platónský rok trvá skoro 26 000 let a jde o dobu, za kterou se světové póly otočí kolem své osy (takzvané precese). Rotace pólů probíhá v důsledku působení gravitace, ale vliv na ni má i působení Měsíce a Slunce. Abychom si tento pohyb lépe představili, roztočíme pomyslnou káču a sledujeme, jak během setrvačného pohybu opisuje po zemi kruhy. Podobné kruhy opisují i zemské póly, a to v důsledku sklonu rotační osy. Ten se v průběhu času mění, nyní je 23,5 stupně, ale kolísá mezi hodnotami 22 a 24,5 stupně. Platónský rok se skládá z 12 eonů, z nichž má každý přibližně 2 150 let. Každý eon má svůj název podle jednoho ze znamení horoskopu. V současnosti jsme na přelomu znamení Ryb a Vodnáře.

precese
Zjednodušený model pohybu zemské osy. R = rotace, P = precese. Platónský rok= jeden oběh P. Zdroj: Volné dílo.

Důsledkem rotace pólů se pomalu mění poloha hvězd na obloze, a proto byl pohled našich dávných předků na oblohu zcela jiný. Pro mořeplavce byla poloha souhvězdí na obloze stěžejní informací pro navigaci. Směrem na sever neviděli hvězdu známou jako Severka a lidé v daleké budoucnosti ji tam také neuvidí. Hvězda se pomalu přesouvá a nad sever bude směřovat hvězda Vega.

Co stihneme za Planckův čas?

Na opačné škále zvláštních časových jednotek se nachází Plackův čas. Podle vědců jde o tak malý časový úsek, že žádná událost nemůže proběhnout v kratší době. Zkrátka jde o okamžik, který tak rychle zmizí, že jej nelze změřit. Hypoteticky se během Planckova času nepohne ani světlo, respektive foton ve vakuu.

Související:
Trhlina v teorii superstrun. Vědcům se nepodařilo detekovat hypotetické částice

K čemu je důležité uvažovat o okamžiku, který beztak nikdy nezměříme ani nevyužijeme? Pro některé vědce a filozofy je hledání základního stavebního kamene času otázkou bytí a nebytí. Co je to současnost? Již Augustin Aurelius, církevní otec a velký myslitel, hledal okamžik, přes který čas plyne z budoucnosti do minulosti. Podobně uvažoval i Aristoteles.

Nejmenší časovou jednotkou, kterou se vědcům podařilo změřit, je attosekunada (10−18s), přesto je to oproti Planckovu času velmi dlouhá doba. Veškeré děje, které člověk vnímá, se odehrávají během kvadriliard (jednička a 27 nul) Planckových časů. Proto je tato jednotka pouze teoretickou hodnotou, kterou se nikdy nepodaří experimentálně prokázat. To ale neznamená, že by neměla existovat.

Zdroje: J. D. Barrow – Vesmír plný umění; S. Clark – Vesmír; M. Brooks – Fyzika




Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *