V souvislosti se současnou pandemií covid-19 je často připomínána španělská chřipka, která sužovala svět v letech 1918 – 1920. Rozhodně ale nešlo o poslední událost svého druhu před expanzí čínského koronaviru. Během tohoto mezičasu, který tvoří zhruba sto let, se svět potýkal s několika pandemiemi, které více či méně zasáhly i do života v našich končinách. Jednou z nich bylo nekontrolované šíření hongkongské chřipky.
Psal se rok 1968 a zatímco Československo žilo pražským jarem, v jihovýchodní Asii se objevilo ohnisko nového kmene chřipky, která později vešla ve známost jako hongkongská. Právě tam byl 13. července zaznamenán první případ, nicméně existuje podezření, že nemoc vypukla o něco dříve v Číně.
Virus se rychle šířil
Virus označený jako H3N2 se šířil nebývalou rychlostí. Během několika týdnů se v britském Hongkongu nakazilo 15 % populace, což v té době činilo asi 500 tisíc osob. Nemoc se projevovala stejně jako ostatní chřipky – horečkou, zimnicí, kašlem, dýchacími obtížemi a podobně, nicméně u většiny pacientů byl průběh mírný a bezproblémový. V souvislosti s hongkongskou chřipkou umíralo asi 0,5 % infikovaných, přičemž šlo většinou o seniory nebo osoby se slabou imunitou.
I přes malou úmrtnost byl počet obětí vysoký, a to právě kvůli rychlému šíření viru. V následujících měsících se nemoc rozmohla po celé jihovýchodní Asii a do konce roku byly hlášeny případy z celého světa. Velkou měrou k tomu přispěli američtí vojáci vracející se do Spojených států z války ve Vietnamu.
Hongkongská chřipka udeřila ve dvou vlnách
První vlna pandemie vrcholila na přelomu let 1968 a 1969. Tehdy se jí říkalo „chřipka Mao“ nebo „Mao Ce-tungova chřipka“. Jednou z nejpostiženějších zemí byla Spolková republiky Německo. V některých městech nezvládali ukládat zemřelé, a tak například v Berlíně provizorně pohřbívali nebožtíky do tunelů metra. Ve Francii onemocněla téměř polovina produktivní populace, podobně tomu bylo v Británii. Vakcína byla vyvinuta v rekordním čase, a to během čtyř měsíců zásluhou amerického mikrobiologa Maurice Hillemana.
V Československu po invazi vojsk Varšavské smlouvy nepanovala zrovna dobrá nálada. A nepomohl tomu ani příchod hongkongské chřipky. V letech 1968 a 1969 se počet zemřelých zvýšil o 12 000 oproti předchozím letem. Šlo tak o nejtemnější období naší historie od druhé světové války.
Hongkongská chřipka se ještě vrátila v zimě na přelomu let 1969 a 1970 a pravděpodobně vzhledem k proočkovanosti americké populace znovu těžce zasáhla především Evropu, Japonsko a Austrálii, kde zabíjela ještě více než během první vlny. Odhaduje se, že celosvětově zemřelo vinou hongkongské chřipky přibližně milion lidí, nicméně neexistují žádná data z nejlidnatější země světa, kde zrovna probíhala čínská kulturní revoluce, která si zcela jistě vyžádala daleko více nevinných obětí.
Virus H3N2 už nikdy nezmizel a dnes zůstává v oběhu jako jeden z kmenů sezónní chřipky. Mezi pandemiemi hongkongské chřipky a koronaviru SARS-CoV-2 lze najít určité souvislosti. Jde zejména o původní ohnisko, rychlost šíření, relativně malou úmrtnost i rychlý vývoj vakcíny. Nesmíme však z této podobnosti vyvozovat, jak se bude vyvíjet současná krize.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.