Země během svého pohybu kolem Slunce prochází mračny vesmírného prachu. Podle výzkumu mezinárodního týmu vědců, jejichž studie byla publikována v dubnovém čísle odborného časopisu Earth and Planetary Science Letters, se na povrch naší planety ročně dostává několik tisíc tun tohoto materiálu.
Experiment probíhal po dobu tří let v Antarktidě, kde vědci ve speciálně připravených sněhových prohlubních shromáždili více než 2 000 mikrometeoritů. Extrapolací tohoto malého vzorku na zbytek světa došli k závěru, že naše planeta ročně nabere na hmotnosti neuvěřitelných 5 200 tun.
Důvod, proč byl pokus prováděn na nejchladnějším kontinentu, je prostý. Velká část Antarktidy je dokonalým úložištěm pro mikrometeority, protože zde neexistuje žádná kapalná voda, která by je rozpustila nebo jinak zničila. Ani tak ale není sběr vzorků snadný.
Vědci v čele s Jeanem Dupratem z pařížské Sorbonny museli vytvořit více jak dva metry hluboké jámy. Následně pomocí ultračistých nástrojů shromáždili stovky kilogramů sněhu, který nechali roztát, načež se zaměřili na odhalený materiál.
Celkem se podařilo najít 808 mikrometeoritů, které se částečně roztavily během průniku zemskou atmosférou a dalších 1 208 kusů bez tohoto poškození. Všechny částice o velikostech od 30 do 350 mikrometrů dohromady vážily pouze zlomky gramu, byly však nalezeny ve všech třech prohlubních o celkové rozloze jen několik metrů čtverečních. Za předpokladu, že vesmírné částice dopadají na zemský povrch se stejnou intenzitou jako v Antarktidě, vychází těžko uvěřitelné číslo.
Podle Susan Taylorové z výzkumného centra Cold Regions Research and Engineering Laboratory v Hanoveru, je poznatek skvělým doplňkem již předchozích studií, protože Duprat s kolegy objevil i spoustu drobného materiálu, který není možné jinde na Zemi sesbírat.
Až 80 % mikrometeoritů pochází z komet, zbytek pravděpodobně ze srážek objektů v pásu asteroidů. Spolu s těmito drobnými horninami se do zemské atmosféry dostává velké množství uhlíku, podle Duprata je to až 100 tun ročně. Mikrometeority tak mohly být v rané historii Země důležitým zdrojem sloučenin bohatých na tento prvek, jako jsou třeba aminokyseliny.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
