Pobřeží Koster, jedno z nejnevlídnějších míst na světě, je asi 40 km široký a 500 km dlouhý pobřežní pás táhnoucí se severní Namibií. Dávní portugalští námořníci o této části Afriky hovořili jako o bráně do pekla, místní domorodí obyvatelé zase jako o zemi, kterou stvořil bůh v hněvu. Silné mořské proudy, husté mlhy, větry, predátoři v moři i na souši a neustále se měnící písečné břehy Namibijské pouště, to je skutečně nebezpečná kombinace. Místním koloritem jsou tak kostry nebohých zvířat i vraky uvízlých lodí.
Pokud existuje peklo na Zemi, pak je to zde
Ve vodách této části Atlantiku hlídkuje jedenáct druhů žraloků. Studený Benguelský proud, který se v těchto místech otírá o kontinent, vytváří neustávající divoký příboj formující písečné pobřeží. Zároveň nepouští vlhký oceánský vzduch nad pevninu a důsledkem je smrtící poušť, kde číhají lvi, hyeny a opeření dravci, aby si rozsápali nepozornou kořist. Místní fauna se totiž i tak nehostinnému prostředí dokázala přizpůsobit. Zvířata získávají vodu z vlhkosti pod pískem a dokáží ji využít s maximální efektivitou. Přežijí zde jen ti nejsilnější a nejvynalézavější tvorové. Přesto musí být neustále ve střehu.
Lodě, které v minulosti uvízly na pobřeží, se staly pro posádku smrtící pastí. Silný příboj nedovoloval dostat se na pobřeží a i kdyby se to povedlo, nic platné by to nebylo. Mnoho vraků už přírodní živly zcela zlikvidovaly, několik jich však stále zůstává a rezavějící trupy jsou připomínkou nebezpečnosti tohoto místa.
Poslední lodí, která zde ztroskotala, bylo rybářské plavidlo Suiderkus. To v roce 1976 narazilo na pobřeží, přestože bylo vybaveno relativně moderními navigačními systémy. Dnes z něj zůstává rozpadající se trup částečně zasypaný pískem. Podívaná je to dechberoucí a ukazuje, jak mocně se zub času dokáže zahryznout i do tak obrovské lodi.
Turismus dorazil i na pobřeží Koster
I přes všechno nebezpečí se dobrodruzi na pobřeží vydávají. Ještě v nedávné minulosti bylo možné pozorovat kostry a vraky pouze z letadla, dnes už je možné zkoumat pustou pobřežní krajinu tváří v tvář. Samozřejmě s průvodcem a za nemalé peníze. V oblasti vzniklo dokonce několik luxusních chat, ke kterým se dá dostat autem.
Žádný masový turismus zde ale nebují. Hrstka cestovatelů tak může pohledět do míst, která celá staletí naháněla hrůzu. Všechny pak fascinují zerodované skály připomínající nadpozemské obludy, duny vystupující přímo z divokých oceánských vod i mlha nad pouští. Lákadlem je také pozorování kolonie tuleňů na mysu Fria, hrůznost místa však neustále připomínají supi kroužící nad nimi a také šakali, kteří čekají na chvilkovou nepozornost těchto roztomilých zvířat.
Galerie:
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
.jpg){kind=link}
