Sled zvláštních událostí, které se odehrály během listopadu 1930, začíná jednoho chladného rána. Tehdy údajně putoval kanadský lovec kožešin Joe Labelle ledovými pláněmi severokanadského Nunavutu. Poblíž jezera Anjikuni si chtěl odpočinout v osadě Inuitů, kterou znal z minulých výprav. Když na místo dorazil, našel ji zcela opuštěnou. Vše nasvědčovalo tomu, že Eskymáci místo opustili náhle a velmi rychle.
Tajemné události v ledové Arktidě
Labelle měl objevit jen prázdné stany, které zůstaly plné jídla, osobních věcí i zbraní. Nad vyhaslým ohništěm visely nedopečené ryby a poblíž se válela rozpracovaná tulení kůže. Nic nenasvědčovalo tomu, že by došlo k nějaké potyčce nebo boji, zkrátka osada byla prázdná a nic nevysvětlovalo, kde by její obyvatelé mohli být. Ať už se stalo cokoliv, místní to donutilo narychlo zmizet bez jakéhokoliv majetku. Nejhorším objevem byli mrtví psi, kteří zřejmě uhynuli hlady.
Lovec se rychle vypravil k nejbližší telegrafní kanceláři, jež se nacházela o několik mil dále a tam vše nahlásil kanadské jízdní policii. Úředníci zahájili vyšetřování, během něhož získali svědectví od lovce jménem Armand Laurent a jeho dvou synů. Muži měli údajně v nedávné době spatřit jakýsi podivný válcový předmět, který mířil směrem k osadě.
Vyšetřovatelům se údajně na místě naskytl přesně takový výjev, jaký jim popsal Labelle. Všimli si také kajaků přistavených u jezera a jednoho vykopaného a vyprázdněného hrobu. Na první pohled bylo jasné, že šlo o pozůstatek lidské činnosti, protože by zvíře tak precizně ve zmrzlém terénu nemohlo hrabat.
Závěr? Inuité dle vyšetřovatelů opustili osadu asi dva měsíce před Labellovým příchodem. Důvod, proč odešli, zůstal neznámý. Nad případem ale visí daleko více otazníků a vzhledem k tomu, že se vše odehrálo před více jak 90 lety, pochybnosti asi nikdy nezmizí.
Jak se tvoří mýty a legendy
První článek popisující výše uvedené události se objevil v novinách už 29. listopadu 1930, tedy krátce po objevu prázdné osady. Napsal jej jakýsi Emmett E. Kelleher pro Halifax Herald a popisoval v něm celkem do detailu objev prázdné osady i postup vyšetřovatelů na místě. Chybí jen zmínka o podivném letícím válci.
Případu si novináři znovu všimli až o rok později. Podle seržanta J. Nelsona z manitobského města The Pas se Joe Labelle vydával v roce 1930 na lov vůbec poprvé. Je tak nepravděpodobné, že by osadu u jezera znal. Kelleher, autor původního novinového článku, byl známým pisálkem příběhů, které si rád přibarvoval. Navíc k příběhu otiskl fotku, o které bylo později zjištěno, že byla pořízena v roce 1909. Výmysl nebo zpola pravdivý příběh? Nikdo to více neřešil.
Zdálo se, že za incidentem lze udělat tečku. Jenže v roce 1959 vydal Frank Edwards knihu „Stranger Than Science“, ve které příběh popisuje. Toho se začali chytat další autoři. Nigel Blundell a Roger Boar v knize „World’s Greatest Ufo Mysteries“ přidávají do příběhu tři lovce, kteří spatřili podivný létající válec. S příchodem internetu se z události stala skutečná městská legenda, do které byly přidávány další nadpřirozené prvky.
Jak vše ve skutečnosti bylo? Lovec Joe Labelle byl skutečnou osobou, ale nikde neexistují další důkazy, že by prázdnou osadu objevil. Policejní spisy také mlčí, respektive záznamy z té doby již neexistují. Jediným hmatatelným faktem zůstává článek Emmetta E. Kellehera z konce listopadu 1930, jehož autenticitu již není možné ověřit. Příběh o prázdné osadě kdesi na severu Kanady se mezitím stal součástí místního folkloru a žije si svým vlastním životem.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
