Sloni jsou krásná a chytrá zvířata. Dokonce tak chytrá, že se dají poměrně snadno vycvičit. Ačkoliv jsou v některých kulturách uctívanými tvory, jejich setkání s lidmi často nekončilo dobře, a to jen kvůli klům. V některých případech se však stali oběťmi sami lovci. Mohutné zvíře totiž dokáže člověka v mžiku rozšlapat na kaši. Toho si byli dobře vědomi i mocní vládci, kteří jinak mírumilovné býložravé zvíře dokázali přeměnit ve smrtící monstrum.
Nehezká poprava zvaná gunga rao
Jak píše web Ancient Origins, zejména v jihovýchodní Asii a v Indii byl právě slon v některých případech využíván jako kat. Brutální a děsivá forma smrti rozhodně nepředstavovala hezkou podívanou, ale zřejmě měla slušný odstrašující efekt. Gunga rao, jak se této popravě v určitých lokalitách říkalo, se osvědčila natolik, že od starověku až do začátku koloniální éry byla jednou z nejpoužívanějších metod konečného zúčtování s nepřátelskými vojáky nebo obzvláště nebezpečnými zločinci.
V Indii však byly udělovány tyto tresty i pro zločince, kteří neměli na svědomí cizí životy, a tak se občas na špalku pod slonem objevili i drobní zlodějíčkové nebo úředníci páchající daňové úniky. Sloni proto měli vcelku napilno.
Hinduističtí a muslimští vládci praktikovali vcelku jednoduchou formu popravy. Trestanec byl vržen do prostoru s vycvičeným slonem, který jej dříve či později ušlapal. Někdy byly oběti přivazovány hlavou na špalek, slon je jednou šlápl a věc byla vyřízená. Pokud jich bylo více, počkali si ve frontě a sledovali, jak se jejich hlava také brzy promění v ošklivou merendu. Vcelku odporné.
Někteří vládci se během popravy výtečně bavili
Zejména při rozmachu Mughalské říše bylo pod nohama slonů ukončeno mnoho stovek životů. Džahángír (1569 – 1627) si podle dostupných pramenů doslova v exekucích vykonávaných slony liboval, a tak těžkotonážní zvířata drtila i celé skupiny trestanců najednou. Vládce seděl nad arénou a bavil se nad marnou snahou obětí uniknout před jistou smrtí. Ve stejné době v Indii nebyli sloni cvičeni jen k drcení trestanců, ale také k jejich trhání a nabodávání na kly, ke kterým byly přivázány ostré čepele. To si nejprve cvičili na nebohých zvířatech. V Siamu (dnešní Thajsko) byli sloni cvičeni k vyhazování svých obětí do vzduchu a v Kočinčíně (dnes Vietnam) byl trestanec připoutaný ke kůlu, dokud si jej zvíře nenašlo a nerozdrtilo jej.
Když měl slon jen zastrašit
Někteří vládci ale oběti jen hrozbou sloní popravy strašili. Celý proces vypadal tak, že byla oběť dlouho slonem válena, k čemuž zvíře používalo chobot, ale neusmrcena. Proč? V Siamu prý takto králové trestali vzbouřence, aby měli ještě jednu možnost nápravy. Někdy však šlo o holý život. Podle dostupných pramenů dostal v určitých oblastech trestanec milost, pokud přežil pět dní zavřený se slonem.
Sloni byli jako nástroj smrti využíváni mimo Asii jen zcela výjimečně. Valerius Maximus zaznamenal jeden takový případ z Římské říše v roce 167 před naším letopočtem. V Africe v roce 240 před Kristem po první punské válce skončila pod nohama slonů skupina dezertérů z povstalecké armády proti Kartágu.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
