Autoři výzkumu, který byl publikován v časopise Nature, předpokládají, že do konce století vyhyne tisíc větších druhů savců a ptáků. Přitom je ohrožena většina druhů, od nosorožce po orly. Pokud by se předpověď naplnila, mohlo by to vést ke zhroucení ekosystémů, na které se lidé stále spoléhají. Důsledkem by pak byl ještě větší nedostatek potravy i čisté vody.
Lidé stále zmenšují přirozený prostor pro život divokých zvířat. Za posledních 125 000 let lidé zahubili většinu velkých volně žijících zvířat. Tento trend stále pokračuje a podle studie se dokonce v posledních letech zrychluje. Výzkum předpokládá, že do konce století vyhyne přibližně čtvrtina velkých druhů zvířat.
Podle vědců je možné vymírá zastavit nebo alespoň zpomalit, ale již nyní musí být přijata radikální opatření na ochranu voleně žijících živočichů a jejich teritorií. Populace zvířat klesla od roku 1970 o 60 %, což je stěží uvěřitelné číslo. Intenzivní zemědělství, lov, expanze měst i znečištění prostředí vedou ke stále zhoršujícím se podmínkám pro život mnoha živočichů. Přitom zánikem přirozených ekosystémů je ohroženo i samotné lidstvo.
„Je znepokojující, že vymírají velké druhy zvířat a my neznáme jejich plnou roli v ekosystému. Bez nich by se mohly rozpadat křehké vazby v přírodě a ekosystém by se tak mohl začít hroutit,“ uvedl Robert Cook, vedoucí studie z Univerzity v Southamptonu.
Výzkum analyzoval 15 500 druhů savců a ptáků, včetně jejich tělesné hmotnosti, stravy, místa jejich výskytu i doby života. Údaje byly porovnány s Červeným seznamem ohrožených druhů IUCN, který odhaduje pravděpodobnost zániku jednotlivých druhů živočichů.
Výsledky ukázaly na lepší adaptaci menších a plodnějších druhů. Mnohem větší šanci na přežití mají hlodavci a zpěvní ptáci. Větší zvířata jsou náchylnější na lidskou aktivitu, protože potřebují více prostoru k životu. Kdyby například vyhynuli supi, kdo by převzal jejich úlohu v likvidaci mršin? Takový výpadek v řetězci by mohl mít nedozírné následky, jejichž dopady si můžeme jen domyslet.
Amanda Batesová z Newfoundlandské univerzity v Kanadě, která spolupracovala s Cookem na výzkumu, uvedla: „Dokud ohrožený druh nevymře, stále je čas zavést taková opatření na ochranu přírody, která se jej mohou pokusit zachránit. Věřím, že náš výzkum k tomu může pomoci.“ Paul De Ornellas ze Světového fondu na ochranu přírody ke studii dodal. „Tento výzkum je dalším znepokojivým a varovným signálem o dopadu, který máme na přírodu. Ta by se postupně mohla zotavit, ale potřebujeme k tomu silné osobnosti, které by lidstvo nasměrovaly k novému a komplexnímu přístupu k přírodě.“
Studie ukázala na ještě jeden zajímavý aspekt adaptace zvířat na lidskou aktivitu. Vlaštovkám se postupně zkracují křídla, což jim pomáhá uhýbat rychle jedoucím automobilům. Kojoti a antilopy jsou v současnosti aktivní pouze v noci, aby se co nejméně setkávali s lidmi.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
