Na první pohled by se mohlo zdát, že mezi sovětskou pohádkovou figurkou, japonskou plyšovou hračkou a současnou sběratelskou ikonou z Hongkongu není žádná souvislost. Jenže když se na ně podíváme blíž, Čeburaška, Mončičák a Labubu představují jakousi dětskou, hravou linii podobných bytostí, které dokázaly překročit hranice své původní role a staly se fenoménem celé epochy.
Zrozen v hlubinách Sovětského svazu
Čeburaška se poprvé objevil v roce 1965 v dětské knížce Eduarda Uspenského. Původně šlo o malého tvora, který se omylem ocitl v bedně s pomeranči a skončil v sovětském obchodě.
Uspenského příběh ale ožil především díky animátorovi Romanu Kačanovovi, který v letech 1969–1983 natočil čtyři krátké filmy s Čeburaškou a jeho kamarádem krokodýlem Geniou.
Díky nim se z pohádkového hrdiny stala národní ikona, jejíž tvář byla vyobrazena na známkách, školních sešitech i olympijských plakátech. Pro sovětské děti představoval laskavého kamaráda, pro dospělé zase vzpomínku na vlastní dětství.
Plyšák, kterého milovaly i Husákovy děti
O dvě dekády později se v Evropě objevil Mončičák. Ten se zrodil v Japonsku roku 1974, kdy jej vytvořil podnikatel Koichi Sekiguchi. Původně měl Mončičák představovat plyšovou figurku, která děti naučí jemnosti a starostlivosti. Proto měl v ústech otvor pro lahvičku, kterou držel v ruce, později jen pro vlastní prst.
V 80. letech se stal globálním hitem a jeho popularita zasáhla i tehdejší Československo. Mončičák byl sice více komerční produkt než pohádková postava, ale i on si našel místo v srdcích celé generace. Stejně jako Čeburaška v sobě spojoval roztomilost, huňatý vzhled a nevinný výraz, který dokázal působit univerzálně napříč kulturami i věkem.
Konec roztomilosti
Labubu, současná hvězda mezi sběratelskými figurkami, představuje další kapitolu tohoto příběhu, ačkoliv je to s touto postavičkou trochu jinak. Stvořil ji hongkongský ilustrátor a designér Kasing Lung a poprvé se objevila už v roce 2015. Masová mediální exploze však přišla až v loňském roce, když byla zpěvačka z K-popové skupiny Blackpink spatřena s Labubu přívěskem na své kabelce. To rozpoutalo v podstatě šílenství zejména v asijských zemích a prostřednictvím sociálních sítí se fenomén Labubu rozšířil do celého světa.
Na rozdíl od Čeburašky a Mončičáka už není postavička určena primárně dětem, ale spíše dospívajícím. Také zmizela roztomilost. Labubu má velké oči, huňatý kožich a zubatý úsměv, který někdy vyvolává i lehké znepokojení. Je to bytost z „Lungova světa snů“, kde se prolíná fantazie s groteskní estetikou. Díky spolupráci se značkou Pop Mart se Labubu stal globální módní záležitostí a sběratelským artiklem, jehož hodnota se může na aukcích vyšplhat do tisíců dolarů.
Pokračující linie
Je fascinující sledovat, jak se v každé době mění role těchto ikon. Čeburaška měl být především kamarádem dětí a nenápadně učil hodnotám přátelství a solidarity. Mončičák byl už jasně komerční, ale stále si zachovával hravý a laskavý charakter. Labubu se posunul ještě dál – jeho podoba je cíleně bizarní a záměrně snad otevírá prostor pro kontroverzi.
Pokud tedy hledáme symbolickou linii, můžeme říct, že Čeburaška byl předchůdcem Mončičáka a Mončičák předchůdcem Labubu. Ne snad přímo, ale v tom, jak se vyvíjí estetika „roztomilých tvorů“ v popkultuře. Každá generace má svého hrdinu, který je huňatý, trochu podivný, a přesto neodolatelný. A každá generace s ním spojuje kus své vlastní identity. Možná je právě to důvod, proč se k nim lidé tak rádi vracejí.
Lucie aktivně píše od roku 2017 a je hybnou silou několika magazínů. Vyhledává aktuální témata a dokáže je s ohledem na SEO srozumitelně předložit čtenářům.
